Většina poslanců v Evropském parlamentu podpořila strategii Od vidlí po vidličku u (Farm to Fokm, F2F), která stanovuje politické cíle do roku 2030 pro ekologičtější zemědělské postupy a zdravější produkci potravin. Strategie F2F požaduje  propojení mezi Zelenou dohodou a  Společnou zemědělskou politikou  a vyzývá Brusel, aby uložil zemím závazné cíle tak, aby snížily používání pesticidů, hnojiv a živočišných antibiotik v zemědělství.

Jak strategie F2F, tak  strategie Bioediverzity (BD) navazují na  Zelenou dohodu; přičemž je  stále  nejisté, jaké důsledky by navrhované cíle mohly mít pro zemědělství a potravinový systém EU. Analýza možných důsledků je však důležitá, a to  jak pro tvůrce politik, tak pro zúčastněné strany vést informovanou debatu o budoucí produkci potravin v EU. Proto  organizace CropLife Europe a  CropLife International společně s  několika dalšími stakeholdery zemědělsko-potravinářského řetězce  zadali Centru Ekonomických studií Univerzity Wageningen  studii  za účelem posouzení potenciálních dopadů  pět klíčových cílů obou strategií, která  se zaměřuje na dopady na vybrané plodiny. V centru pozornosti studie jsou jednoleté plodiny: pšenice, řepka, kukuřice, cukrová řepa a rajčata, z víceletých  plodin pak  jablka, olivy, hrozny, citrusy a chmel.

Ve studii Bremmer et al. (2021)[1] byly vyvinuty čtyři scénáře postavené na kombinaci cílů:

• Scénář 1: 50% snížení celkového používánípesticidů a 50% snížení používánínejvíce nebezpečných pesticidů
• Scénář 2: 50% snížení ztrát živin a 20% snížení používání hnojiv
• Scénář 3: nejméně 25 % zemědělské půdy v ekologické produkci
• Scénář 4: cíle scénářů 1 a 2 kombinované s cílem umístit alespoň 10 %zemědělské půdy svysoce rozmanitými krajinnými prvky, přičemž v tomto scénáři nebyl nezahrnut efekt zvýšení ekologické produkce na 25 % zemědělské plochy.

Výsledky studie

Podle hodnocení na makroúrovni by  plnění cílů F2F a BC mohlo vést  ke snížení produkovaných objemů na plodinu v celé EU v průměru v rozmezí od 10 do 20 % (scénář 4). Objem výroby může u některých klesnout až o 30 % (např. u jablek). Nicméně  existují i plodiny, jejichž produkce se pravděpodobně nezmění, např. cukrová řepa. Produkovaný objem víceletých plodin by mohl klesat více než objem produkce jednoletých plodiny. Realizace cílů by mohla vést  ke zvýšení  cen produktů jako víno, olivy a chmel. V důsledku toho se může výrazně změnit mezinárodní obchod, přičemž vývoz z EU klesá a dovoz z EU se bude zvyšovat (objem dovozu výrobků se může zdvojnásobit).

Realizace cíle zvýšit plochu v rámci ekologické produkce na 25% by mohl vést k poklesu výroby o méně než 10 % a je tak dalším faktorem  růstu cen o necelých 13 %. Vzrůstající plocha  ekologickou produkcí by mohla přispět ke snížení celkového využívání  pesticidů a snížení ztrát živin.

Tabulka 1 Přehled očekávaných ekonomických dopadů souvisejících s dosahováním cílů

Upraveno podle Bremmer et al. (2021)[2]

Cíle snížit riziko  používání pesticidů o 50 % a snížit ztráty živin  mohou mít významný dopad na úroveň výnosů. Odhadované ztráty výnosů se v jednotlivých scénářích liší, ve scénáři 1 v rozmezí  0 - 30 %; ve scénáři 2 pak v rozmezí 2 - 25 % nebo v rozmezí od 7 - 50 % ve scénáři 4. . Odhadovaná úroveň výnosu ekologické produkce je o 7 % - 54 % nižší ve srovnání s konvenční produkcí analyzovanou v referenčním scénáři. Studie vyhodnotila  dopady cílů F2F na trvalé plodiny, jako jsou hrozny, jablka, olivy, citrusové plody, které mohou být  vyšší než u jednoletých plodin, jako jsou olejnatá semena, řepka, pšenice, kukuřice a cukrová řepa.  Zatímco odhadované dopady na výnos (na úrovni trhu) u plodin na orné půdě jsou srovnatelné s dopadovou studií zpracovanou Společným vědeckým centrem EU (Joint Research Centre), studie Wageningen odhaduje vyšší ztrátu  výnosů u víceletých plodin. Pokles výnosů negativně ovlivňuje produkci a generuje pokles nabídky v EU, což vyvolává růst cen komodit. Tyto faktory tedy determinují odhad na mezinárodní obchod, kdy se podstatně zvyšuje dovoz  do EU (např. kukuřice, řepky), vývoz EU u vybraných komodit pak

vzhledem k tomu, že vývoz EU (např. pšenice, olivy, víno) klesá.

[1] https://www.wur.nl/web/file?uuid=12ff7e5f-7027-417b-805e-6906c3df6e48&owner=497277b7-cdf0-4852-b124-6b45db364d72&contentid=610316

[2] https://www.wur.nl/web/file?uuid=12ff7e5f-7027-417b-805e-6906c3df6e48&owner=497277b7-cdf0-4852-b124-6b45db364d72&contentid=610316