Novinky

Mít postavenou bioplynovou stanici v okolí obce je velmi výhodné. Lze pomocí její technologie zpracovávat biologicky rozložitelný komunální odpad pocházející z farem, domácností, čistíren odpadních vod apod. a následně využívat jejích produktů, jako je elektrická energie, teplo a její vedlejší produkt digestát, resp. separát. Bioplynová stanice dokonale zapadá do modelu cirkulární ekonomiky obce.

Vztahy mezi kyjatkou hrachovou (Acyrthosiphon pisum) a jinými organismy nás stále častěji utvrzují, jak silný endosymbiotický vztah si tento druh dovedl evolučně vytvořit. Kyjatka je klíčovým škůdcem zelených částí bobovitých, zejména hrachu. Tyto mšice konkrétně v porostech hrachu poškozují rostliny sáním s postupnými deformacemi pletiv a snad i významněji škodí přenosem viróz, což komplementárně spojeno vede k nižší nasazenosti generativních orgánů.

Analýza výživového stavu ovocných dřevin slouží ke zhodnocení zásobení rostlin minerálními živinami potřebnými pro růst, vývoj a produkci ovoce. Jako indikační orgán se v praxi využívají listy, případně plody. Po provedení minerálních analýz je výsledky nezbytné správně interpretovat.

Software HOL-DRIS byl zhotoven za účelem hodnocení výživného stavu vzorků metodou DRIS. Úkolem softwaru je na základě vložených dat z analyzovaného vzorku listů provést diagnózu výživného stavu hodnocené výsadby jabloní. Data pro konkrétní živiny jsou vkládána do řádku s označením „Vzorek“ a je nutné je vložit ve stanoveném pořadí (Obrázek 1). Obsah makroelementů se uvádí v g.kg^-1 v sušině vzorku (hodnota v % sušiny * 10) a obsah mikroelementů v mg.kg^-1. Vedle buněk pro zápis hodnot jednotlivých živin je potřeba uvést fenologickou fázi, při které byl vzorek odebrán. Tuto diagnostiku je možné využít ve fenologických fázích BBCH 72, 74 a 77. Jedná se o fenologické fáze velikosti plodů o průměru 2 cm (BBCH 72), o průměru 4 cm (BBCH 74) a přibližně 70 % finální velikosti plodů (BBCH 77). V podmínkách ČR tyto fáze nastupují obvykle na začátku června, na začátku července a v první polovině srpna. Program umožňuje analýzu makroelementů N, P, K, Ca a Mg, a mikroelementů Fe, Mn, Zn a B. Pomocí naprogramovaného algoritmu je vzorek porovnán s referenčními hodnotami pro optimální obsah, resp. poměr živin a současně jsou vypočítány DRIS indexy.

A k t u a l i t a – téma:

Podpora biodiverzity v intravilánech měst a obcí (zdroj: ATCZ234, INTERREG V-A)

Sídelní aglomerace jsou v současné době zatíženy větší mírou zástavby a změnou klimatu. Projevuje se vyšší sucho, nedostatek přirozených ploch zeleně, které by zadržovaly vodu a přispívaly by k přirozenému ochlazování vnějšího životního prostředí. V neposlední řadě mizí přirozené koridory, které sloužily jako útočiště pro drobné ptactvo, savce a hmyz.

A k t u a l i t a – téma:

„Stabilita / zralost kompostu“ (zdroj INTERREG, projekt INTEKO ATCZ42)

Úvod

Kompostování je biologická přeměna organických odpadů za kontrolovaných podmínek na relativně biostabilní produkt s vysokým podílem humusu, který pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy (Marthur, 1991). Cílem je výroba stabilizovaného produktu, tedy takového produktu, který lze bez další úpravy skladovat a používat jako prostředek na zlepšení kvality půdy.

Obsah minerálního dusíku a potenciálně mineralizovatelného dusíku v půdě se obvykle stanovuje inkubačními metodami v laboratoři nebo chemickou analýzou. Tyto výsledky se však liší od skutečných hodnot. Od vzorkování až po analýzu dochází ke kumulaci chyb, které jsou výsledkem manipulace se vzorkem.

Přesné stanovení minerálního dusíku v půdě je obzvláště problematické, protože je ovlivněno velkým počtem dynamických a lokálně specifických faktorů. Proto jsou prováděny pokusy vyvinout nové systémy, které mapují skutečnou mineralizaci dusíku co nejpřesněji na daném místě (Hanselman et al., 2004). Dosud je stanovení koncentrace dusičnanů in situ stále považováno za výzvu (Willich a Buerkert, 2016).