Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) je v současnosti jedním z hlavních škůdců na ozimých řepkách v Evropě včetně České Republiky. Jeho rezistence k insekticidům na bázi pyretroidů byla poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Francii v oblasti Champagne. První velkoplošné problémy s ochranou proti rezistentním populacím blýskáčka byly zjištěny na severu Německa již v roce 2001 a v roce 2006 byl již hlášen silný výskyt rezistence na celém severu a východě Německa.

V hodnocení polní rezistence genotypů řepky olejky ozimé (Brassica napus L.) k chorobám jsou pro zesílení infekčního tlaku používány inokuláty připraveny z izolátů významných patogenů řepky. Mezi ně rozhodně patří původci fomového černání stonku řepky patogeny Leptosphaeria maculans a Leptosphaeria biglobosa.

Listová aplikace živin či jiných podpůrných látek se v posledních letech stala nedílnou součástí používaných technologií v rostlinné výrobě. V posledním čase sledujeme zvyšující se nabídky na používání různých pomocných přípravků o co nejmenší aplikované dávce na plochu 1 ha, které obsahují minimum živin, ale slibují neskutečné stimulační účinky na rostliny. Je třeba si uvědomit, že pokud rostlině chybí byť jen jedna jediná živina, žádná stimulační látka nemůže tento deficit nahradit. Cílená stimulace by se měla proto používat až jako druhý stupeň potom, kdy se nám podařilo rostlinu dostat v rámci daných podmínek do co nejvyrovnanějšího výživného stavu.

Dostatečný a vyvážený výživný stav porostů zemědělských plodin je jedním s nejzákladnějších předpokladů dobrého a kvalitního výnosu. Všechny vkládané a mnohdy finančně náročné investice během pěstování mají jen takovou účinnost, která výživnému stavu daného porostu odpovídá. Důvodů, proč se výživný stav plodin může odchýlit od optima, může být celá řada, nejčastěji se jedná o nevyhovující klimatické či půdní podmínky. Listová aplikace pak je často jedinou možnou formou, jak rychle a účinně zabránit snížení výnosu či zhoršení kvality produkce.