Kukuřice je jednoletá pícnina s významným energetickým potenciálem pro zpracování v bioplynové stanici. Rostlinu kukuřice lze rozdělit na dvě části, které se významně odlišují svým složením, vlastnostmi i energetickou hodnotou
, a to na palice a nadzemní část rostliny. Podíl palic a nadzemní části rostliny a jejich složení a vlastnosti jsou ovlivňovány jak typem odrůdy, tak i působením klimatických podmínek v daném roce a v neposlední řadě také způsob sklizně, konzervace a uskladnění.
Ze zemědělských plodin pěstované pro energetické účely má kukuřice nejvyšší potenciál na výrobu bioplynu, a to jak z hlediska vysokého výnosu z jednotky plochy biomasy, tak i z hlediska její optimální celkové sušiny a vysokým zastoupením organických látek v sušině. Další z jejich vhodných vlastností pro využívání jako majoritního vstupního substrátu do bioplynové stanice je vyspělá technologie sklizně a silážování, velmi snadná konzervace, homogennost a hlavně také široká nabídka hybridů pro rozmanité agronomické podmínky. Nejen správná praxe sklizně a silážování, ale i právě výběr vhodné odrůdy pro danou lokalitu je základem pro výrobu vstupního substrátu s vysokou energetickou hodnotou.
Výběr vhodného hybridu a optimálního termínu sklizně porostu kukuřice pro silážování je důležitý ze dvou pohledů, a to maximální výnos a nejvyšší možná kvalita krmiva. To vše je však nutné také porovnat se vstupními náklady na osivo a s vlastnostmi půdy na dané lokalitě. Lze jednoduše říci, že pro účely bioplynové stanice je také nutné brát v potaz poměr cena vs. výkon.
V roce 2018 proběhl sběr vzorků kukuřičných řezanek různých hybridů od různých pěstitelů a zároveň i provozovatelů bioplynových stanic za účelem zjištění produkce metanu z jednotky hmotnosti, resp. po přepočtu s výnosem z hektaru na produkci metanu z jednotky plochy. Cílem tohoto testování je poskytnout provozovatelům bioplynových stanic podrobné informace o pěstování kukuřičných odrůd v dané lokalitě, kde se nachází jejich bioplynová stanice. Tyto informace by jim měly usnadnit výběr vhodné odrůdy pro danou oblast a pomoci jim tak zajistit co nejlepší využití dané lokality pro pěstování kukuřice pro potřeby bioplynové stanice.
Na sběru samotných vzorků se podíleli sami provozovatelé a podařilo se celkem sjednotit cca 80 vzorků různých i opakujících se kukuřičných hybridů z různých lokalit České republiky i Slovenska. Vzorky byly odebírány přímo na poli ze sklízecí řezačky, aby byla zajištěna čistota a specifičnost odrůdy. Každá takto odebraná kukuřičná řezanka byla specifikována pomocí komerčního názvu prodejce a čísla FAO pro silážování. Dále byly k jednotlivým vzorkům řezanek sesbírány informace od pěstitelů o výnosu z hektaru, lokality pěstování a její nadmořské výšce. Jednotlivé lokality byly také rozděleny podle typu zemědělské výrobní oblasti, a to na obilnářsko – bramborářská, pícninářská, řepařská a kukuřičná. Ke každé lokalitě byly doplněny informace o průměrných měsíčních srážkách a teplotách.
U takto získaných vzorků byla stanovena celková sušina a podíl organické složky a byl proveden fermentační test na zjištění reálné produkce bioplynu dané odrůdy vztažené na jednotku hmotnosti. Tyto získané hodnoty byly přepočítány, zpracovány do jednotné tabulky a vznikla tak široká databáze, která bude v následujících letech postupně doplňována.