Letošní Globální Bioekonomický Summit byl zahájen 16. listopadu 2020 sérií interaktivních webionářů – workshopů, které organizovala celá řada aktérů a zájemců o  bioekonomiku z celého světa a zahrnovaly rozmanitou škálu témat.  Plenární program 19. a 20. listopadu 2020 byl zaměřen na inovace a udržitelnost bioekonomiku, dynamikou jejího vývoje v globálním měřítku  a především její roli  při řešení globálních krizí.

 

Mezinárodní poradní výbor pro globální bioekonomiku (International Advisory Council on Global Bioeconomy (I - IACGB) vydal u příležitosti 3. Globálního Bioekonomického summitu komuniké, ve kterém zdůrazňuje, že přechod k udržitelnějšímu způsobu života a implementace bioekonomiky je důležitější než kdykoli předtím. Naléhavost vyplývá globálních environmentálních hrozeb, příležitostí nových technologií, výzkumu a vývoje a jako důsledek COVID-19. Bioekonomika se projevuje jako globální transformační síla v odvětvích a výrobě na straně nabídky a jako transformační síla pro změnu spotřeby a snížení odpadu na straně poptávky.  V posledních letech se projevila schopnost bioekonomiky přizpůsobit se národním a místním podmínkám. I když se možnosti bioekonomiky v různých zemích a teritorií liší, příležitosti existují ve všech zemích bez ohledu na úroveň příjmů a dotace přírodních zdrojů.

Komuniké zdůrazňuje tyto tři oblasti, které zastřešující příspěvek bioekonomiky pro lidé a planetu:  

  • Bioekonomika pro zdraví a pohodu jako klíčový prvek při lepším budování během a po COVID-19
  • Průlomový výzkum, vývoj a technologie prosazující udržitelnou bioekonomiku
  • Opatření v oblasti klimatu, ochrana ekosystémů a biologické rozmanitosti sa pro udržitelnou formou bioekonomiky

 

Mezinárodní poradní výbor pro globální bioekonomiku požaduje posílení těchto opatření pro tvorbu globálních politik a podporu bioekonomiky.

 

  • Využití výzkumu, vývoje a technologií: Pandemie COVID-19 odhalila novou poptávku po inovacích s možností synergií mezi lékařským výzkumem, zemědělstvím, vědou o materiálech, energii a potravinách. Globální bioekonomika bude stále více těžit ze sloučení biologických věd a digitalizace a z podpory procesů oběhového hospodářství a zeleného růstu.
  • Pracovní místa v bioekonomice spodporou  partnerství a inovací: Bioekonomika nabízí příležitosti pro vytváření nových a udržitelných pracovních míst ve venkovských a příměstských oblastech. Investice do vzdělávání a odborné přípravy mládeže a do budování kapacit mohou zajistit, aby se pracovníci a podnikatelé přizpůsobili novým bio trhům a novým technologiím založeným na bio materiálech.  Realizace inovačních ekosystémů ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru, klastrů, hubů, platforem sítí, akcelerátorů,  inkubátorů apod. bude hrát klíčovou roli při podpoře inovací a přenosu znalostí o bioekonomice.
  • Mobilizace financí pro rozvoj bioekonomiky: Nové normy a standardy pro udržitelné finance jsou perspektivní pro stimulaci trhů založených na biotechnologiích. Prostřednictvím indexů udržitelnosti, životního prostředí a správy věcí veřejných se zohledněním aspektů environmentálních a sociálních (Environmental, Social, and Governance - ESG), zelených dluhopisů, manažerských inovací a dalšího rozvoje trhů s uhlíkem. K rozvoji bioekonomiky přispěje zřízení mezinárodní finanční platformy pro bioekonomiku, která by řešila velké mezery ve znalostech ve financování bioekonomiku. Je potřeba podporovat rozvoj bioekonomiky v rozvíjejících se ekonomikách.
  • Zvýšit zapojení průmyslu a podnikatelských subjektů: Je potřeba politické závazky a proaktivní vyrovnání podmínek pro podniky založené na biotechnologiích (např. Odstraněním dotací na neudržitelnou výrobu, osvobození od daní) pro podporu  konkurenceschopnosti  tradičním výrobkům a technologiím.
  • Podpora odolných hodnotových řetězců: Bioekonomika slaďuje místní a globální integraci. Aby byla zajištěna odolnost a přizpůsobivost dodavatelských řetězců, měly by investice do rozvoje bioekonomiky stimulovat vytváření inovativních, diverzifikovaných a decentralizovaných hodnotových řetězců a adaptaci tradičních řetězců. Nové příležitosti lze nalézt jak v regionálních jedinečných nabídkách, tak v místní malé výrobě, stejně jako v účinném otevřeném systému obchodu a mezinárodní spolupráci při vytváření a přenosu znalostí a technologií. Odolné a spravedlivé hodnotové řetězce jsou ústředním bodem udržitelného potravinového systému, jak to rovněž usiluje summit OSN o potravinových systémech.
  • Posílení politických přístupů na straně poptávky: Udržitelnější životní styl a spotřebitelské návyky vyžadují politické přístupy na straně poptávky. „Zelené“ veřejné zakázky, pobídky pro sdílenou ekonomiku, komunikační strategie pro bioekonomiku a budování důvěry mezi aktéry jsou součástí toho, co je nyní pro budování bioekonomiky zapotřebí.
  • Partnerství sdílené odpovědnosti a globální platforma: Transformace k bioekonomice  bude společným dlouhodobým úkolem veřejných politik, průmyslu, akademické obce a občanů se společnou odpovědností za kompromisy. Řízený proces přechodu vyžaduje společný přístup a zapojení všech zúčastněných stran a aktérů. Globální iniciativy v oblasti bioekonomiky  je třeba integrovat do jedné uznávané otevřené globální platformy, která usnadňuje spolupráci regionálních a národních bioekonomik v globální bioekonomické platformě. Pokračování globálního summitu o bioekonomice, který bude poskytovat důležité impulsy pro další rozvoj a koordinaci přístupů po celém světě, je velmi důležitý.

 

Pandemie COVID-19 ukázala, že biologické inovace se stávají stále důležitějšími pro řešení globálních zdravotních problémů, zejména při vývoji produktů zdravotní péče, nových léků a léčby, biologických podob a diagnostických souprav pro infekční a genetická onemocnění. Nová partnerství průmyslu a výzkumných organizací přispívají nejen k řešení zdravotních problémů, ale k vývoji nových šetrnějších  procesů produkce. Globální krize nám dává podnět k vývoji strategie hospodářského oživení založené na bioekonomice, která musí hrát klíčovou roli v dlouhodobě udržitelném hospodářském růstu.

 

Autor AVO