Společnost stojí na prahu nového desetiletí třetího tisíciletí, jehož rozvoj bude velmi pravděpodobně silně ovlivněn rozvoje bioekonomiky[1]. Bioekonomika a oběhové hospodářství je  ústředním bodem strategii EU a rovněž transformace k udržitelnému rozvoji. Proto nechala Severská rada ministrů zprávu¹ o trendech bioekonomiky pro region Baltského moře[2].

BIoekonomika bude hrát v zelené transformaci významnou roli, protože napomáhá k přechodu od ekonomiky založené na fosilních palivech k ekonomice založené na obnovitelných a biologických zdrojích. Tím si získala pozornost mnoha průmyslových odvětvích, kdy se ukazuje, že je možné vyvinout excelentní produkty, služby, podniky a kariéru mnohem udržitelnějším způsobem.

Hlavní cílem zprávy je přeložit tvůrcům politik dokument, který ji pomůže orientovat se v oblasti bioekonomiky, v jejím potenciál a úskalí. Zpráva vychází z přehledu dostupné literatury o bioekonomice 25 expertních rozhovorů, čtyři workshopů realizovaných se stakeholdery a průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 200 stakeholderů. V procesu tvorby zprávy bylo zapojeno více než 350 odborníků z oblasti bioekonomiky.

Pět trendů představených ve zprávě bylo označeno jako významné a rozvíjející se oblasti pro budoucnost bioekonomiky v regionu. Trendy byly vybrány pro jejich potenciál pro vytváření hodnot v každém ze tří spodních řádků: sociální, environmentální a hospodářský.

Trend 1 Sázka na jistotu: Uzavření cyklu materiálu v průmyslu

Pro využití „zbytků“ nebo odpadních materiálů vždy existovaly významné důvody, a to jak v průmyslových procesech, tak ve výrobě nových produktů. Respondenti vidí značně nevyužitý potenciál při využívání biologických „vedlejších toků“ pro nové nebo hodnotnější produkty a oni považujte tento trend za jistu ve zlepšení ekonomické, sociální a environmentální spodní linie bioekonomiky.

Trend 2: Předmět diskuse Biopaliva

Biopaliva získala díky svému potenciálu značné investice a politickou podporu nahradit fosilní paliva. Někteří respondenti  je považují za nezbytnou součást přechodu od fosilních paliv; jiní tvrdí, že biopaliva jsou slepá ulička, která může vést k odklonu biologických zdrojů a dalších průmyslových odvětví, ve kterých by mohla generovat větší hodnotu.

Trend  3 Rychlá cesta: Místní branding

Značka založená na jedinečném příběhu (v marketingu se používá pojem obsahový marketing) se používá po staletí pro širokou škálu produktů. Lokální marketing nabízí příležitost najít nový trh pro produkty bioekonomiky, zejména potraviny.  Tento trend je vysoce hodnocen respondenty, kteří v něm vidí tvorbu sociální hodnoty. Z výsledků vyplývá, že tento trend dokáže nejrychleji naplnit svůj potenciál, protože vyžaduje nízké investice do výzkumu nebo infrastruktury. Místní marketing je příležitostí pro inovace, nové komunikační kanály, desing obalu. Z hlediska EU jeho by jeho naplnění mohlo pomoci také zavedení nového označení potravin (tak, jak to uvádí strategie Od vidlí po vidličku).

4. Trend vrané fázi: Mořské řasy

Mořské řasy mohou růst několikrát rychleji než suchozemské rostliny a dostávají se tak do centra pozornosti jako velmi užitečné vstupy pro různorodá průmyslová odvětví, jako je energetika či potraviny, některé řasy mají velmi vysoký obsah přírodního oleje, díky čemuž jsou ideální pro výrobu produktů od kosmetických olejů po biopaliva.  Respondenti vidí velký potenciál vytvořit více biomasy, přičemž nebudou soutěžit o půdu. Přesto respondenti považují tento trend za trend v rané fázi, který má potenciál rozvoje plného hodnotového potenciálu v příštích deseti letech, který může mít významný dopad na životní prostředí.

5. Nový trend: Alternativní zdroje bílkovin

Alternativní a nové zdroje bílkovin pro potraviny a krmiv pro zvířata jsou součástí relativně nového oboru, přičemž v mnoha oblastech stále probíhá výzkum. Rostliny bohaté na bílkoviny, jako jsou luštěniny a trávy, stejně jako hmyz a mořské řasy, patří mezi suroviny, které mají potenciál nahradit maso pro lidskou spotřebu a dováženou sóju jako krmivo pro zvířata. Trend nových zdrojů bílkovin si v průzkumech respondentů vedou dobře, respondenti očekávají řadu environmentálních výhod v přechodu na nové zdroje bílkovin.

Bioekonomika se nevyvíjí ve vakuu. Potenciál ekonomiky založené na udržitelné získávání biologických zdrojů do značné míry závisí na širších společenských a technologických trendů. Zpráva dále uvádí pět megatrendů, společenských nebo technologických trendů, které ovlivňují vývoj bioekonomiky v kontextu dopadu pandemie COVID-19.

6. Digitalizace

Digitalizace může poskytnout nové příležitosti a vliv na vytváření hodnot a hodnot bioekonomiky, a to několika způsoby: zdroje lze efektivněji pěstovat, přepravovat, využívat kaskádovitě; investice lze plánovat pro optimální využití zdrojů. Většina respondentů považuje tento trend za hybnou sílu bioekonomiku  98,9 procenty respondentů jej hodnotí jako hlavní nebo vedlejší faktor.

7. Ekologické investice

Penzijní fondy a další velcí institucionální investoři přesouvají své peníze, přičemž stále více akcentují udržitelnost. Tím se otevírají nové možnosti financování pro rozvoj bioekoniky v EU, zejména velkých bioekonomických projektů, protože velcí investoři mají tendenci upřednostňovat

větší investice spíše než několik malých. Z pěti makrotrendů respondenti právě zelené investice májí nejvyšší procento respondentů (74,9%), kteří očekávají, že bude hlavní hnací silou bioekonomiky.

8. Urbanizace

Očekává se, že v Baltském moři dojde k dalšímu poklesu  populace v mnoha venkovských a řídce osídlených severských oblastech, až do roku 2030. Může se jednat o překážka růstu bioekonomiky ve venkovských oblastech. Očekává se, že urbanizace bude mít méně pozitivní dopad na bioekonomiky než ostatní makrotrendy. Respondenti jsou rozděleni téměř na polovinu , zda to bude faktor pozitivní nebo brzda pro bioekonomiku.

9. Zelené dohody

Myšlenka nové politické „smlouvy“ mezi politiky a voliči, kteří upřednostňují udržitelnost – zelená nová dohoda – se objevila v řadě voleb v roce 2019, které byly zaměřeny na klimatickou agendu. Nejnověji byl tento trend pozorován v mnoha evropských politických iniciativách zaměřených na restart ekonomiky po pandemii a ekonomické krizi COVID-19. To se odráží v tom, že respondenti považují tento trend za významný (60,4%) nebo méně významný faktor (34,1%) pro bioekonomiky.

10. Elektrifikace

Elektřina nahrazuje spalování v mnoha aspektech energetického systému, To ovlivňuje bioekonomiku snížením potřeby biomasy při vytápění, výroby elektřiny a biopaliva a potenciálně také levná obnovitelná energie, která může snížit náklady na rafinaci biomasy na vysoce hodnotné produkty. Respondenti hodnotí tento makrotrend jako o něco méně vlivný než ostatní, s výjimkou

urbanizace. 40,9 procenta respondentů považuje elektrifikaci za hlavní hnací sílu pro bioekonomiky.

[1] ISBN 978-92-893-6614-4 (PDF)

ISBN 978-92-893-6615-1 (ONLINE)

http://dx.doi.org/10.6027/nord2020-037

[2] Zpráva se týká 14 zemí obklopujících region Baltského moře, tedy Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Island, Německo (severní část), Grónsko, Norsko, Polsko, Rusko (severozápadní provincie), Švédsko, Faerské ostrovy a Alandské ostrovy.

Aktualita pro CTPRB

Autor AVO