Mšice patří k nejzávažnějším škůdcům množitelských porostů brambor. Zde škodí především přenosem rostlinných virů, a to Y – virózy bramboru (PVY), virové svinutky bramboru (PLRV), A – virózy bramboru (PVA), M – virózy bramboru (PVM) a S – virózy bramboru (PVS). Přímé škody způsobené sáním jsou prakticky nevýznamné.

Nejvýznamnějšími přenašeči všech závažných virů bramboru jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Důležitou roli v přenosu viru Y a viru svinutky hraje také mšice chmelová (Phorodon humuli).

Jedním z opatření pro omezení výskytu mšic v porostech brambor a přenosu virů je použití insekticidů. Pro posouzení účinnosti aplikovaného insekticidu je třeba rozlišit, o jaký typ přenosu viru mšicemi se jedná. Podle toho se viry dělí na perzistentní a neperzistentní. Perzistentní viry, k nimž patří především virus svinutky bramboru (PLRV), se dostanou s potravou do zažívacího traktu vektora, poté do jeho hemolymfy a dále do slin, jimiž je pak při sání rostlina infikována. Proces trvá poměrně dlouho a přenašeč zůstává vironosný. Vzhledem k délce procesu než se mšice stane vironosnou, je možné využití insekticidů i s pozvolnější účinností.

Neperzistentní viry, jejichž nejvýznamnějším zástupcem je Y – viróza bramboru (PVY), naopak mohou být přeneseny velmi rychle savým ústrojím mšic (stilety) již při následujícím vpichu. Zde je pro účinnost zvoleného insekticidu nezbytná jeho rychlost a razantnost působení.

Jelikož i u mšic (obdobně jako u mandelinky bramborové) dochází poměrně rychle k selekci rezistentních jedinců vůči účinným látkám používaných insekticidů, měla by být dodržována. V současné době, vzhledem k restrikcím účinných látek, je dodržování této strategie v praxi často velmi problematické, a to vzhledem k počtu nutných aplikací. Insekticidní clona by měla být udržována po celé období vegetace množitelského porostu.

V posledních několika letech bylo z registru přípravků na ochranu rostlin vyřazeno několik účinných látek, především ze skupiny neonikotinoidů (imidacloprid, thiamethoxam, thiacloprid) které měly jednak vysokou a rychlou účinnost proti mšicím a také velmi dobře účinkovaly proti mandelince bramborové, tudíž nebylo potřeba dalších aplikací i proti tomuto škůdci.

Nyní je proti mšicím registrováno celkem 21 insekticidů z 5 chemických skupin (tabulka 1) a jedna základní látka. Z toho je 17 přípravků, kde účinná látka je ze skupiny pyretroidů, a dále po jednom přípravku ze skupin karbamáty, sulfoxaflor, inhibitory biosyntézy lipidů a nově neonikotinoidy. Ačkoliv se na první podhled zdá, že počet insekticidů je dostatečný, je nutné si uvědomit, že aplikace pyrethroidů a karbamátů, vzhledem k rozšíření rezistentních populací mšic k těmto účinným látkám, je neúčinná. Proto reálně k použití zbývají pouze 3 přípravky z odlišných chemických skupin, a to přípravky Gondola, Movento 100 SC a Mospilan MIZU 120 SL. I z tohoto důvodu se jeví jako zcela zásadním problémem možnost avizovaného stažení z trhu a od května 2023 zákazu používání účinného přípravku Gondola, zvláště pak pokud by nebyla vůči tomuto přípravku adekvátní náhrada.

Pozitivním krokem v letošní sezóně je rozšíření registrace pro menšinové použití u přípravku Mospilan MIZU 120 SL ze skupiny neonikotinoidů na bázi acetamipridu i proti mšicím v sadbových bramborách. Tato účinná látka je registrována u brambor proti mandelince bramborové, ale ve výrazně nižší dávce. Dalším pozitivem přípravku je i jeho tekutá formulace SL, která zjednodušuje aplikaci.

Velmi vhodným a účinným opatřením by byla aplikace minerálních olejů především u odrůd náchylných k virovým chorobám. V řadě bramborářsky vyspělých zemích jsou oleje registrovány a v ochraně množitelských porostů mají nezastupitelné místo. Minerální oleje zabraňují prvnímu sání, dochází k zalepení stiletu a tím znemožnění přenosu virů. Navíc působí i repelentně. Bohužel v ČR vzhledem k relativně malému segmentu využití chemické firmy o jejich registraci prozatím nejeví zájem.

V rámci nově získaného úkolu NAZV QK22010194 „Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách“ testujeme ve Výzkumném ústavu bramborářském i řadu dalších alternativních možností, jak zabránit přenosu virových chorob. V letošním roce jsme se mimo řady dalších variant zaměřili i na testování vlivu slaměného mulče. Mulč by měl v období před zapojením porostu a jeho zakrytí bramborovou natí zajistit snížení náletu mšic, což se v pokusech, a to jak maloparcelkových, tak i v několika poloprovozních, statisticky významně potvrdilo. V grafu 1 uvádíme příklad výsledků sledování celkového náletu mšic na žlutou misku typu Lamberse v jednom z poloprovozních pokusů provedených v roce 2022.  Navíc bylo zjištěno, že na variantách, kde byl aplikován mulč ze slámy výrazně ubylo mšice broskvoňové (graf 2). V některých bramborářsky vyspělých zemích se tato technologie již také testuje a připravuje se provozní spuštění. Pokud se tento vliv slaměného mulče prokáže v našich pokusech i v následujících letech, pak by tato technologie byla vhodným doplněním insekticidní ochrany především pro citlivé odrůdy. V následujících letech se chceme více zaměřit na objasnění způsobu účinku slaměného mulče, optimálního množství slámy, délky řezanky a také na případná negativa, která může slaměný mulč způsobovat.

Poměrně velkým problémem v ochraně množitelských porostů, je ukončení registrace přípravků na bázi diquatu (typu Reglone), tzn. přípravků určených k ukončení vegetace, které měly rychlou a razantní účinnost. Při použití některého ze zbývajících registrovaných desikantů, které mají jen velmi pozvolný nástup účinnosti, není nať zcela zlikvidována a dochází k jejímu obrůstání. Množitelé musí pak počítat i s následnými aplikacemi insekticidů proti mšicím, aby zabránili přenosu virů prostřednictvím obrostů .

 

Výskyt mšic v roce 2022

Mírná zima vytvořila příznivé podmínky pro přezimování mšic, a to ať už v podobě dospělců nebo vajíček. V porovnání s předchozím rokem začal nálet mšic dříve. V druhé dekádě května došlo k prudkému nárůstu náletu těchto škůdců a v tomto období dosahoval nejvyšších hodnot od roku 2010. V následujícím období lze nálet mšic označit za průměrný až vysoký (graf 3).  Na konci srpna pak nálet mšic prakticky ustal. Velkým problémem letošní sezóny se jeví nebývale silný nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae), jakožto nedůležitějšího přenašeče virových chorob především pak viru Y. Nálet této mšice byl po celé sledované období rovněž nejsilnější od roku 2010 (graf 4).

Rozhodujícími faktory pro celkovou efektivitu insekticidní ochrany v roce 2022, bylo vzhledem k časnému náletu mšic zahájení insekticidní ochrany ihned po vzejití, resp. již při vzcházení porostů a udržování insekticidní clony po celé období vegetace.

 

Metodika pokusů

Přesné polní pokusy v roce 2022 byly založeny ve dvou lokalitách. První lokalita se nachází v ranobramborářské oblasti jižní Moravy v Žabčicích, ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně. Druhou lokalitou byla výzkumná stanice VÚB ve Valečově v typicky bramborářské oblasti Českomoravské vrchoviny. Na obou lokalitách jsme sledovali účinnost vybraných insekticidů na neokřídlená stádia mšic, navíc na lokalitě Žabčice jsme hodnotili i vedlejší účinnost na larvy mandelinky bramborové. Přesné polní pokusy byly na obou lokalitách založeny metodou úplně znáhodněných bloků s kontrolami zahrnutými do bloků. Způsob založení byl podélný. Byla použita běžná agrotechnika s aplikací herbicidů a fungicidů. V obou lokalitách bylo založeno 7 variant vždy ve 3 opakováních na parcelách o ploše 25,2 m².  V přesném polním pokusu byla na lokalitě Žabčice vysázena odrůda Rosara, na lokalitě Valečov odrůda Secura ve sponu 75 x 30 cm. Dávka vody byla u všech variant 400 l/ha. Insekticidy, které byly zařazeny do pokusu, jsou uvedeny v tabulce 1. Do pokusů v letošním roce byly vybrány insekticidy ze všech skupin chemických látek, které v současné době registr přípravků nabízí, kromě přípravku Pirimor ze skupiny karbamátů, k jehož účinné látce jsou na našem území populace mšic silně rezistentní. Navíc byly zařazeny dvě varianty s přípravky proti mšicím v bramborách neregistrovanými, a to přípravek Teppeki a přípravek Mospilan 20 SP v registrované dávce proti mandelince bramborové. Tato varianta byla zařazena do pokusů z důvodu srovnání účinnosti s přípravkem Mospilan MIZU 120 SL, který obsahuje stejnou účinnou látku acetamiprid, ale ve vyšším množství, což je popsáno níže.

 

Tabulka 2: Přehled variant zařazených do pokusů v roce 2022, kde se sledovala účinnost proti neokřídleným stádiím mšic

Číslo var./	Varianta/	Účinná látka	Dávka v kg, l/ha
1.	Kontrola		-
2.	Movento 100 SC	spirotetramat	0,72 l
3.	Gondola	sulfoxaflor	0,2 l
4.	Karate se Zeon technologií 5 CS	lambda-cyhalothrin	0,3 l
5.	Mospilan MIZU 120 SL	acetamiprid	0,4 l
6.	Teppeki	flonikamid	0,14 kg
7.	Mospilan 20 SP	acetamiprid	0,06 kg

 

V době aplikace se na pokusných parcelách vyskytovala z neokřídlených stádií mšic s největší četností především mšice broskvoňová (Myzus persicae). Jak již bylo sděleno, tento druh mšic patří k nejvýznamnějším přenašečům všech důležitých virů brambor. Na každém opakování dané varianty byla provedena 25 listová zkouška ve třech termínech. První hodnocení proběhlo těsně před aplikací a následně v Žabčicích 3. a 7. den po aplikaci a ve Valečově 1. a 5. den po aplikaci.

Graf 5 a 6 zobrazuje průměrnou účinnost insekticidů na mšice, která byla vyhodnocena metodou podle Hendersona-Tiltona, graf 7 pak zobrazuje průměrnou vedlejší účinnost vybraných insekticidů na larvy mandelinky bramborové, která byla vyhodnocena opět metodou podle Hendersona-Tiltona,

 

Výsledky pokusů  

Chemická skupina: INHIBITORY BIOSYNTÉZY LIPIDŮ, DERIVÁTY KYSELINY TETRONOVÉ

Počet účinných látek v dané skupině u brambor: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR pro brambory na mšice: 1

Zjištění rezistentních populací mšic v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• MOVENTO - účinná látka spirotetramat, dávka 0,6 l/ha

Rezistentní populace mšic nebyly u nás doposud zjištěny.

Z výsledků pokusů na obou lokalitách byla potvrzena jeho pozvolná účinnost. Ve Valečově 5 dnů po aplikaci byla zjištěna účinnost přes 60 %, kdežto v Žabčicích, kdy byla hodnocena účinnost až po 7 dnech, byla zjištěna účinnost ve výši 93,4 %.

Při hodnocení vedlejší účinnosti na mandelinku bramborovou nebyl zjištěn významný efekt proti tomuto škůdci.

Přípravek je vhodný pro zařazení do sledu ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím v rámci antirezistentní strategie.

 

Chemická skupina: SULFOXAFLOR

Počet účinných látek v dané skupině u brambor: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR pro brambory na mšice: 1

Zjištění rezistentních populací mšic v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• GONDOLA - účinná látka sulfoxaflor, dávka 0,2 l/ha

Rezistentní populace mšic nebyly u nás doposud zjištěny.

Na obou lokalitách byl tento přípravek hodnocen jako nejúčinnější. Ve Valečově 5 dnů po aplikaci dosáhl účinnosti 90 %. V Žabčicích 7 dnů po aplikaci již nebyla nalezena na hodnocených listech žádná neokřídlená mšice a účinnost byla 100 %.  Účinnost přípravku odpovídá i zjištěné 100% účinnosti z roku 2021. 

Obdobně jako u přípravku Movento nebyla zjištěna dostatečná účinnost proti mandelince bramborové.

Přípravek je vhodný pro zařazení do sledu ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím v rámci antirezistentní strategie. Přípravek je vhodné využít při vzcházení prostu, kde jsou bramborové rostliny nejnáchylnější k přenosu virových chorob a při silném tlaku škůdce.

 

Chemická skupina: PYRETHROIDY

Počet účinných látek v dané skupině u brambor: 4

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR pro brambory na mšice:: 17

Zjištění rezistentních populací mšic v ČR: ANO

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: NE

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS, účinná látka lambda-cyhalothrin, dávka 0,15 l/ha

Rezistentní populace mšic jsou obecně k pyrethroidům rozšířené po celé České republice. Účinná látka lambda-cyhalothrin z této skupiny je nejrozšířenější účinnou látkou proti mšicím v bramborách. V současné době se nachází v 9 přípravcích s deklarovanou účinností na mšice. Na obou lokalitách nebyla zjištěna žádná účinnost proti neokřídleným stádiím mšic, a to ani při prvním a při druhém hodnocení po aplikaci.

Přípravek je registrován i proti mandelince bramborové, ale vzhledem k výskytu rezistentních populací mandelinky bramborové nebyla dlouhodobě v pokusech zjištěna dostatečná účinnost. 

Přípravek není vhodný využít pro zařazení do sledu ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím v rámci antirezistentní strategie.

 

Chemická skupina: NEONIKOTINOIDY

Počet účinných látek v dané skupině u brambor: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR pro brambory na mšice:: 1

Zjištění rezistentních populací mšic v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• MOSPILAN MIZU 120 SL, účinná látka acetamiprid, dávka 0,4 l/ha

V roce 2022 došlo k rozšíření registrace u tohoto přípravku i pro menšinová použití na mšice v sadbových bramborách. Registrovaná dávka 0,4 l/ha po přepočtu na obsah účinné látky (48 g ú.l./ha) je čtyř násobná než u registrované dávky 0,06 kg/ha stávajícího přípravku Mospilan 20 SP (12 g ú.l./ha), který je registrován na mandelinku bramborovou. V letošním roce byl poprvé zařazen do pokusů VÚB, a to na obou lokalitách. Z výsledků vyplývá jeho poměrně dobrá účinnost na neokřídlená stádia mšic, která se pohybovala okolo 70 %. Jeho pozitivem je zjištěná dobrá vedlejší účinnost na hranic 90 % na larvy mandelinky bramborové, i když zde je třeba být obezřetný v jeho používání vzhledem k rozšířeným rezistentním populacím mandelinky vůči této účinné látce.

Z těchto výsledků lze doporučit aplikovat tento přípravek v množitelských porostech právě v období výskytu larev mandelinky.

Přípravek je podmíněně, vzhledem k problematice rezistence, vhodný pro zařazení do sledu ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím v rámci antirezistentní strategie.

 

Chemická skupina: NEONIKOTINOIDY

Počet účinných látek v dané skupině u brambor: 1

Přípravek není registrován na mšice v bramborách

Zařazené přípravky v pokusu:

• MOSPILAN 20 SP, účinná látka acetamiprid, dávka 0,06 kg/ha

Do pokusů, jak již bylo zmíněno výše, byl zařazen z důvodu srovnání účinnosti s přípravkem Mospilan MIZU 120 SL, který obsahuje stejnou účinnou látku acetamiprid. Vzhledem k nižšímu obsahu účinné látky u přípravku Mospilan 20 SP byla potvrzena jeho nižší účinnost, které v Žabčicích k druhému termínu hodnocení po aplikaci dosáhla 44,3 %. Mospilan MIZU 120 vykázal účinnost ve výši téměř 70 %. Ještě větší rozdíl v účinnosti byl zjištěn na lokalitě Valečov, kde u přípravku Mospilan 20 SP byla zjištěna 5. den po aplikaci účinnost necelých 40 %, zatímco u varianty ošetřené přípravkem Mospilan MIZU 120 SL byla detekována účinnost téměř 74 %. 

 

Chemická skupina: PYRIDINECARBOXAMIDE

Přípravek není registrován na mšice v bramborách

Zařazené přípravky v pokusu:

• TEPPEKI, účinná látka flonikamid, dávka 0,14 kg/ha

Přípravek Teppeki je systémový a translaminární insekticid blokující příjem potravy savých škůdců. Je registrován proti mšicím u řady plodin, jako jsou např. řepka olejka, cukrovka, chmel nebo ovocné školky. Je deklarována pozvolná účinnost na mortalitu mšic, ale mšice po zasažení insekticidem by již neměla sát a také tvořit medovici. V našich pokusech byla sledována účinnost na mortalitu neokřídlených stádií mšic. Obdobně jako v roce 2021 byla potvrzena na obou lokalitách jeho deklarovaná pozvolná účinnost. Valečov 1. den po aplikaci – 48 %, Žabčice 3. den po aplikaci 61,3 %, Valečov 5. den po aplikaci – 72 %, Žabčice 7. den po aplikaci 97,3 %.

Z pokusů je zřejmé, že případné rozšíření registrace na mšice v bramborách by bylo pro množitele brambor velkým přínosem.

 

 

Závěr

Z důvodů úbytku účinných látek stále platí, že je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost i následujícím preventivním opatřením, která se v posledních letech někdy podceňovala:

• biologická příprava sadby (narašení naklíčení) a vhodná agrotechnika – těmito opatřeními urychlíme vzcházení porostu, zajistíme jeho vyrovnanost a tím rychleji překleneme období, kdy jsou rostliny nejnáchylnější k virovým infekcím
• sledování letové aktivity mšic a náletu do porostu – tímto opatřením můžeme regulovat délku období mezi jednotlivými postřiky
• udržení porostů bez plevelů – některé plevele přitahují více druhů mšic
• negativní výběry i opakované – včasné odstranění napadených trsů s vizuálními projevy viróz a tím zredukování případných zdrojů virů a omezení jejich přenosu
• likvidace obrostů – zamezení přenosu virových infekcí po ukončení vegetace

 

Pro chemickou insekticidní ochranu pak platí:

• přímá ochrana musí být zahájena již při počátečním náletu mšic, ideálně preventivně ihned po vzejití porostu, kdy jsou rostliny k virové infekci nejnáchylnější
• insekticidní clona musí být pravidelně obnovována a udržena po celou dobu vegetace
• dodržování antirezistentní strategie tzn. střídání účinných přípravků s odlišným mechanismem účinku
• pro chemickou ochranu proti mšicím lze na základě výsledků pokusů aktuálně doporučit insekticidy Gondola, Movento a nově Mospilan MIZU 120 SL. U přípravku Gondola však bohužel bude s největší pravděpodobností používání ukončeno k 19.5.2023

• upustit od používání přípravků ze skupiny pyrethroidů a karbamátů, které nejsou proti mšicím v bramborách účinné

• přípravek Mospilan MIZU 120 SL ponechat na období s potřebou aplikace insekticidu proti mandelince bramborové, kdy jeho zvýšená dávka může vést i ke zvýšení účinnosti na mandelinku bramborovou. Tím můžeme omezit množství chemických vstupů do životního prostředí.
• ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase. Vysoké teploty při aplikaci snižují účinnost přípravků.

• dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku tak, abychom se vyvarovali zvyšování rizika vyselektování rezistentních jedinců mšic na danou účinnou látku

• pokud bude vyjednána výjimka i pro rok 2023 provést přednostně umělé ukončení vegetace přípravkem Reglone nebo použít mechanické ničení natě a následně aplikovat přípravek na bázi paraflufen-ethylu (Kabuki)
• v případě obrostů, zajistit jejich okamžitou likvidaci nebo pokračovat v insekticidní a popř. fungicidní ochraně a množitelské porosty včas sklízet

 

Autoři:

Ing Petr Doležal, Ph.D.¹, Ing. Ervín Hausvater, CSc. ¹, Ing. Petr Sedlák, Ph.D.² , Ing. Petra Baštová ¹, Ing. Vladimíra Sedláková, Ph.D. ²

¹Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

²Česká zemědělská univerzita v Praze

 

Zpracováno s podporou projektu NAZV QK22010194 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1622