Genetické zdroje mají pro lidstvo nevyčíslitelnou hodnotu, protože jsou unikátním a nenahraditelným zdrojem genů a genových komplexů, využitelných pro další rozvoj nejen zemědělství, ale i pro různá průmyslová odvětví, pro zajištění vyšší potravinové bezpečnosti, zlepšení životních podmínek lidstva a kvality života.

Pojem „genetický zdroj“ lze definovat v užším slova smyslu v kategorii zemědělských plodin tedy jako soubor genů s potenciálním využitím ve šlechtění. Z kulturního hlediska můžeme domácí, na českém území vzniklé a pěstované, genetické zdroje považovat i za kulturní dědictví našich předků.

V České republice je práce s genetickými zdroji rostlin podporována Ministerstvem zemědělství formou dotačního titulu Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, a to již od roku 1993. Součástí tohoto programu je 16 institucí, mezi které jsou rozděleny jednotlivé uchovávané plodiny. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. spravuje Kolekci vybraných obilnin, kam patří plodiny ječmen jarní, oves a žito. Práce s genetickými zdroji má v Kroměříži dlouholetou tradici sahající až ke vzniku tohoto ústavu v roce 1951. Z počátku zde byl soustředěn menší sortiment ječmene jarního a postupně docházelo k jeho rozšiřování. Do roku 1957 byla také menší sbírka soustředěna na Výzkumné stanici zemědělské v Opavě. V roce 1963 byla celá světová kolekce ječmene jarního soustředěna pouze na pracoviště v Kroměříži. První informace o výsledcích studia kolekce jarního ovsa jsou známy z let 1953-1962 jako výsledky studia světového sortimentu. V této době byla kolekce ovsa vedena jak v Kroměříži, tak i ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praze-Ruzyni. Genetické zdroje žita byly zpočátku podrobně studovány podobně jako kolekce jarního ovsa v komplexu dvou pracovišť – Kroměříž, Praha-Ruzyně. Později byla sbírka z Prahy přesunuta na pracoviště v Soběticích (bramborářský výrobní typ). Od roku 1971 bylo v Kroměříži zajišťováno shromažďování a udržování. Hodnocení hospodářských vlastností materiálů kolekce pak bylo prováděno nejen v Kroměříži, ale i např. v Bystřici nad Pernštejnem, Havlíčkově Brodě a Klatovech.

Obr. 1 Regenerace osiva genetických zdrojů ječmene jarního

Hlavními etapami činností bylo již od počátku shromažďování a rozšiřování sbírky o odrůdy s důležitými hospodářskými a biologickými vlastnostmi a výběr perspektivních zdrojů pro šlechtitelské využití. Z počátku se shromažďovaly krajové odrůdy domácího původu, postupně pak i zahraniční odrůdy především výběrové sladovnické kvality. Na rozšiřování a studiu kolekce se spolupracovalo s řadou dalších zemí – např. Německo, Rusko, Bulharsko, USA. Dále byly práce v minulosti zaměřeny na evidenci a bezpečnou konzervaci genetických zdrojů, identifikaci a eliminaci duplicit. Nejdůležitějším úkolem genových bank je však uchování genetických zdrojů ve formě klíčivého osiva pro budoucnost, což je prováděno pravidelným přeséváním jednotlivých položek k udržení jejich klíčivosti (regenerace osiva). Na Obr. 1 jsou zachyceny regenerované genetické zdroje ječmene jarního, na kterých je možno demonstrovat vysokou genetickou rozmanitost uchovávanou v rámci kolekce. Na Obr. 2 je zachycena regenerace položek žita, při níž musejí být jednotlivé genetické zdroje zakryty izolátory, aby nedocházelo ke sprášení pylem jiného genetického zdroje a zachovala se tak původní genetická výbava dané položky. V současné době se další práce zaměřují na vzrůstající potřebu hlubšího hodnocení a charakterizaci genetických zdrojů, na identifikaci zvláště cenných zdrojů uvnitř genofondů, na co nejvyšší čistotu a pravost získaného osiva.

V současné době kolekce zahrnuje celkem 6362 genetických zdrojů - 3450 položek ječmene jarního, 2218 položek ovsa a 694 položek žita. V Zemědělském výzkumném ústavu v Kroměříži je shromažďována pouze pracovní kolekce (genetické zdroje, které dosud nebyly zařazeny do řádné kolekce) a „záložní kolekce“, protože všechny položky kolekce jsou současně uloženy v Praze-Ruzyni při -18°C, kde slouží jako hlavní zásoba pro distribuci semen. Nejvzácnější položky kolekce jsou také duplicitně uloženy na spolupracujícím pracovišti v Piešťanech a také v genové bance ve Svalbardu (tzv. bezpečnostní kolekce).

Obr. 2 Regenerace osiva genetických zdrojů žita pod izolátory

Společně s vývojem studia genetických zdrojů se vyvíjela i jejich evidence. Původně byla vedena v podobě kartotéky na záznamových listech. V roce 1995 začal být využíván Národní informační systém genetických zdrojů (EVIGEZ), který byl tvořen relační databází propojující pasportní údaje (název, země původu, pedigree a další) s popisnými údaji a s údaji skladu genové banky. Tento systém byl pak následně v roce 2015 nahrazen moderním systémem GRIN Czech, který se neustále vyvíjí podle aktuálních potřeb národní genové banky a nejnovější standardů práce s kolekcemi. Součástí tohoto informačního systému je i e-shop, na kterém si mohou zájemci objednat požadované genetické zdroje o velikosti 5 g. Vzorky jsou poskytovány zdarma pro šlechtitelské, výzkumné a edukativní účely.