Mandelinka bramborová se od svého objevení v Severní Americe v roce 1811 rozšířila prakticky do všech bramborářsky vyspělých států světa s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu. Se změnou klimatu se rozšiřuje i do oblastí, kde se dříve nevyskytovala. Stává se také běžným, že narůstá počet generací, které vytváří během jednoho roku.

Na našem území byla poprvé zaznamenána v červenci 1945. Od padesátých let, kdy došlo k jejímu výraznému přemnožení, se stala i u nás nejvýznamnějším žravým škůdcem bramborové natě. V teplejších oblastech ČR běžně vytváří dvě generace, v bramborářské oblasti obvykle jednu generaci. V posledních letech se i u nás můžeme setkat s tím, že i na Vysočině vytvoří generace dvě.

Mandelinka bramborová škodí především žírem listů a případně stonků. Uvádí se, že jedna larva mandelinky bramborové spotřebuje během svého celého larválního vývoje 40 cm² listové plochy a dalších 10 cm² denně jako dospělý brouk. Redukce výnosu v důsledku výskytu mandelinky závisí na období napadení porostu a volbě správné ochrany proti tomuto škůdci. Může dosahovat desítek procent, což potvrzují i pokusy provedené v předchozích letech (graf 1). Pokud mandelinka dobře přezimuje a dojde k jejímu vysokému výskytu brzy po vzejití, pak při nezvládnutí ochrany může dojít k úplnému zničení natě a tudíž i celé produkce brambor.

Velkým problémem u mandelinky bramborové je rychlá selekce rezistentních jedinců vůči účinným látkám, a to ať z jedné skupiny nebo může být současně rezistentní vůči dvěma nebo i více skupinám účinných látek. Od poloviny 20. století je známa ve světě rezistence vůči více než 50 různým látkám ze všech hlavních skupin insekticidů a toto číslo se neustále zvyšuje.

 

Integrovaná ochrana brambor proti mandelince bramborové

Integrovaná ochrana proti tomuto nejdůležitějšímu žravému škůdci u brambor spočívá v preventivních agrotechnických opatřeních a v přímém ničení škůdce. To lze provést nechemickými nebo chemickými metodami popřípadě kombinací obou metod.

• Z preventivních opatření je důležité především důsledné střídání plodin v rámci osevního sledu. Pěstování brambor v častější rotaci než jednou za čtyři roky zvyšuje nebezpečí vyššího výskytu tohoto škůdce a tím i vyšších škod v porostech brambor. Populaci přezimujících dospělců redukuje použití rotavátorů při obdělávání půdy a technologie odkameňování.
• Nechemické metody ochrany (s výjimkou biologické ochrany), jako je sběr brouků nebo larev jejich mechanické zničení, lze využít pouze na menších plochách. Speciálně pro větší porosty na ekologických farmách byly také vyvinuty stroje, které odsávají nebo setřásají brouky a larvy z napadených rostlin. Tato jednoúčelová a energeticky poměrně náročná mechanizace se u nás však nepoužívá.
• Biologická ochrana využívá přirozených nepřátel a antagonistických organismů pro hubení škůdce. V našich agrobiocenózách patří k nejčastějším predátorům mandelinky ptactvo, ploštice, slunéčka, střevlíci, škvoři a pavouci. Redukce výskytu mandelinky těmito živočichy je však poměrně malá. Pro aktivní uplatnění biologické ochrany jsou však používány především mikroorganismy, zvláště entomofágní houba Beauveria bassiana a bakterie Bacillus thuringiensis. V České republice jsou proti mandelince registrovány i pro použití v ekologickém zemědělství dva přípravky, a to NeemAzal T/S a SpinTor (tab. 1). O jejich účinnosti a možnosti využití je pojednáno níže.
• Chemické metody ochrany

Použití insekticidů je velmi účinnou ochranou proti mandelince bramborové. Je však třeba dodržovat pravidla bezpečné aplikace a antirezistentní strategii. Chemická ochrana insekticidy se využívá při hospodářsky významném výskytu mandelinky bramborové, což je při počtu 100 jarních brouků, 14 ohnisek larev na 1 ha nebo při výskytu 5000 larev na 1 ha. Insekticidy se aplikují postřikem ohroženého porostu. Registrované přípravky a dávky jsou v tabulce 1. Přesnější pokyny pro použití přípravků jsou uvedeny v registru a na rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ a v etiketě přípravků.

 

V ochraně proti mandelince bramborové je zcela zásadní, vzhledem k její vysoké flexibilitě a adaptaci na chemické látky, kdy velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců, dodržováni antirezistentní strategie. Velkým problémem je i to, že si dokáže zároveň vytvořit rezistenci k látkám ze stejné skupiny, ale může být současně rezistentní vůči dvěma nebo i více skupinám účinných látek. Od poloviny 20. století je známa ve světě rezistence vůči více než 50 různým látkám ze všech hlavních skupin insekticidů a toto číslo se neustále zvyšuje. V České republice byly prozatím prokázány rezistentní populace nejdříve vůči DDT, následně k pyrethroidům, organofosfátům a v roce 2010 byly potvrzeny lokální rezistentní populace k acetamipridu ze skupiny neonikotinoidů. Následně v průběhu několika let byly v ČR zjištěny také lokální rezistentní populace vůči thiaclopridu a thiamethoxamu ze stejné skupiny neonikotinoidů.

Vzniku rezistence se lze vyhnout jen velmi obtížně, ale je možné rezistenci potlačit racionálním používáním insekticidů v rámci integrované ochrany. K tomu je nutný širší výběr insekticidů z různých skupin přípravků s odlišným mechanismem účinku. V posledních letech se navzdory těmto znalostem možný výběr přípravků, a to nejen u insekticidů proti mandelince bramborové, zužuje.

V posledních 10 letech byly vyřazeny z registru přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové přípravky na bázi imidaclopridu, thiamethoxamu, chlorpyryfosu a thiaclopridu. I když u těchto účinných látek již byly v ČR zjištěny rezistentní populace, tak v některých případech bylo jejich využití stále opodstatněné. Tam, kde se nevyskytovaly rezistentní populace, byla jejich účinnost s výjimkou přípravků na bázi chlorpyryfosu, velmi vysoká blížící se 100 %. Je nutno si také uvědomit, že tyto účinné látky velmi dobře účinkovaly i na populace mšic, což jsou nejdůležitější přenašeči virových chorob. To bylo velkou výhodou u sadbových porostů. Ze zbývajících účinných látek, které jsou doposud dostatečně účinné proti mandelince bramborové, není žádná a výjimkou acetamipridu proti mšicím v bramborách registrována.

V ČR je v současné době proti tomuto škůdci registrováno 45 přípravků (tab. 1), ale z toho je 18 ze stejné skupiny pyretroidů, 18 ze skupiny neonikotinoidů, ale všechny pouze na bázi acetamipridu, 5 ze skupiny diamidů (2 účinné látky), 2 ze skupiny spinosinů (1 účinná látka) a 2 botanické insekticidy (1 účinná látka).

Z uvedeného plyne, že pokud nedojde k registraci nových účinných látek, může do budoucna vyvstat velký problém právě s dodržováním antirezistentní strategie a s nárůstem rezistentních populací i vůči zbývajícím účinným látkám, které ještě vykazují proti mandelince bramborové dostatečnou účinnost.

 

Souhrn výsledků z pokusů s insekticidy registrovanými na mandelinku bramborovou za období 2019 až 2024

Přesné polní pokusy s insekticidy probíhaly v rámci projektu NAZV  QK1910270 a QK 22010194. Byly založeny v ranobramborářské oblasti v Žabčicích (okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj), ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně metodou úplně znáhodněných bloků s kontrolami zahrnutými do bloků. Insekticidy byly aplikovány v jednotné dávce vody odpovídající 400 l/ha. V době aplikace se na pokusných parcelách vyskytovala s největší četností larvální stádia LII a LIII. Hodnocení proběhla v termínech těsně před aplikací a následně 1. až 3. den a 6. až 11. den po aplikaci. Byla vyhodnocena průměrná účinnost insekticidů na larvy LI–LIV metodou podle Hendersona-Tiltona, a dále procento listové plochy poškozené žírem mandelinky bramborové (defoliace).

Ve všech sledovaných letech byly podmínky k výskytu mandelinky bramborové v ranobramborářské oblasti v lokalitě Žabčice velmi příznivé a vhodné pro založení pokusů na ověření účinnosti insekticidů proti tomuto škůdci. Ve všech letech byl zaznamenán na této lokalitě plošný výskyt škůdce. Průměrná obsazenost trsů larvami mandelinky byla nejvyšší v letech 2021 a 2023, kdy dosahovala více jak 50 ks na jednu rostlinu těsně před aplikací. V ostatních letech se pohybovala okolo 20 ks larev.

 

Detailní hodnocení jednotlivých skupin účinných látek a přípravků (graf 2 a 3)

Chemická skupina: Diamidy

Chemická skupina diamidů je v ČR zastoupena dvěma účinnými látkami v 5 formulacích přípravků. Rezistentní populace proti diamidům se v ČR prozatím nevyskytují, a proto je skupina vhodná pro antirezistentní strategii. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Benevia a Coragen 20 SC patřily v pokusech mezi přípravky s nejvyšší účinností. Průměrná účinnost těchto přípravků za 6 let se pohybovala při hodnocení provedeném do 2 dnů po aplikaci okolo 80 % a do 8 dnů po aplikaci se blížila 100 % (graf 2).

Z dlouhodobého hlediska se poměrně často setkáváme u diamidů s o něco nižší účinností právě pří prvním hodnocení po aplikaci.  Při pohledu na graf 3 je ale zřejmé, že po aplikaci již prakticky nedochází k žíru. Průměrné procento úbytku listové plochy při hodnocení za 6 až 11 dnů po aplikaci se pohybovalo za celé období sledování u obou testovaných přípravků okolo 1 %, kdežto u neošetřené kontroly byla průměrná defoliace cca 23 %. To je ve shodě s tím, že diamidy způsobují mimo jiné i svalovou disfunkci a larvy přestávají žrát.

 

 

 

Chemická skupina: Neonikotinoidy

V současné době z neonikotinoidů registrovaných proti mandelince bramborové zbyla v registru pouze účinná látka acetamiprid, která je obsažená v 18 přípravcích. Nově byla registrována celá řada tekutých forem ve zvýšených dávkách na hektar.  Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Rezistentní populace mandelinky bramborové se v ČR vyskytují, a proto je vhodnost pro antirezistentní strategii omezena. K poměrně rychlému rozšíření rezistentních populací přispěla i nižší registrovaná dávka proti mandelince bramborové ve výši 0,06 kg/ha. Tento přípravek je u řady plodin (např. rajče, paprika, okurka) s výjimkou brambor též registrován proti mšicím, kde je jeho účinnost stále vysoká, ale v dávce minimálně 0,125 kg/ha, tedy v dávce více než dvojnásobné oproti registrované dávce proti mandelince bramborové. Z toho vyplývá, že nově registrované přípravky v tekuté formě a ve zvýšené dávce by mohly zaznamenat i vyšší účinnost.

Do pokusů byl zařazen přípravek Mospilan 20 SC v dávce 0,06 kg/ha. Po zavedení tohoto přípravku byla jeho účinnost velmi dobrá a dosahovala často i hranice 100 %. Od roku 2013 jsme v pokusech sledovali snížení účinnosti na cca 80 %. V současné době, jak ukázaly i výsledky z let 2019 až 2024 (graf 2), průměrná účinnost poklesla k hranici 50 %.

V roce 2019 ve výzkumné stanici VÚB Valečov, kde se tento přípravek v předchozích letech prakticky neaplikoval, byla zjištěna účinnost při druhém hodnocení 97,46 %. Z toho je zřejmé, že v lokalitách, kde se přípravek nepoužíval, nebo používal pouze v omezeném množství a vyskytují se zde citlivější populace k acetamipridu, lze přípravky na bázi této účinné látky potenciálně zařadit do antirezistentní strategie.

 

Chemická skupina: Pyretroidy

Chemická skupina pyretroidů je v ČR zastoupena 4 účinnými látkami v 18 přípravcích. Rezistentní populace v ČR jsou plošně rozšířeny, a proto jejich zařazení do antirezistentních strategií nelze doporučit. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.

Výsledky pokusů prokázaly velmi nízkou účinnost přípravku Karate se Zeon technologií na mortalitu larev. To odpovídá tomu, že populace mandelinky bramborově v ČR jsou k této chemické skupině dlouhodobě rezistentní.

Účinnost daného přípravku v lokalitě Žabčice dosahovala v průměru 6 let při prvém hodnocení cca 32 %. Následně při druhém hodnocení (tzn. cca po 7-8 dnech) účinnost klesla v průměru na 12 %. Účinnosti přípravků v jednotlivých letech odpovídá i úbytek listové plochy (graf 3).

 

Chemická skupina: Spinosiny (biochemické pesticidy)

Chemická skupina spinosinů je v ČR zastoupena jednou účinnou látkou ve dvou přípravcích (Spintor, Nexsuba). Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto je lze použít do antirezistentní strategie. Přípravky lze též využít i v ekologickém zemědělství.

Účinná látka spinosad je získávána fermentační činností běžně se vyskytující půdní bakterie Sacharopolyspora spinosa. Již od svého uvedení na trh si tento biologický přípravek udržuje vynikající účinnost, kterou potvrdil i ve sledovaných letech 2019 až 2024, kdy vždy v účinnosti přesáhl 90 % proti všem vývojovým stádiím larev již při prvním termínu hodnocení po aplikaci. V následujícím termínu hodnocení účinnost narostla až k hranici 100 %. Jak je patrné z grafu 3, úbytek listové plochy se zastavil prakticky ihned po aplikaci. V průměru všech 6 let na variantě ošetřené tímto přípravkem došlo k nejnižšímu úbytku listové plochy (pouze o 0,7 %) v porovnání se všemi ostatními variantami.

V současné době, vzhledem k velkému využívání této účinné látky, se zvyšuje riziko vyselektování rezistentních populací mandelinky bramborové vůči ní. Proto je zcela nezbytné omezit její použití na jednu aplikaci za sezónu.

 

Botanické preparáty a rostlinné extrakty (biochemické pesticidy)

Tato skupina biochemických insekticidů je v ČR zastoupena 1 účinnou látkou ve 2 přípravcích (NeemAzal T/S, Aza). Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto je lze použít do antirezistentní strategie. Přípravky lze též využít i v ekologickém zemědělství.

Účinná látka se získává z výtažku ze semen stromu Azadirachta indica pocházejícího z Indie. Pokusy potvrdily, že tento přípravek mandelinku bramborovou přímo nehubí, ale zastavuje žír brouků a larev. Z toho důvodu se musí účinnost přípravku posuzovat z hlediska procenta úbytku listové plochy tzv. defoliace.  Účinnost přípravku na mortalitu larev mandelinky byla při prvním hodnocení v průměru pokusných let 33 % a cca o týden později již téměř 54 %. Při pohledu na graf 3 znázorňující procento úbytku listové plochy v jednotlivých letech je patrné, že ačkoliv poměrně velká část larev přežívala, tak došlo k výraznému snížení rychlosti defoliace. V průměru za 6 let sledování to bylo pouze o 4,34 %, kdežto u neošetřené kontroly o více jak 20 % za 6 až 11 dnů od aplikace.

 

 

 

 

Aktualizované zásady integrované ochrany brambor v ČR proti mandelince bramborové

Obecné zásady pro všechny režimy pěstování a užitkové směry

• při opakované aplikaci v rámci antirezistentní strategie používat přípravky z odlišných skupin přípravků, resp. přípravky s jiným mechanismem účinku
• upřednostnit účinné přípravky, u kterých doposud nebyly zjištěny v ČR rezistentní populace proti mandelince bramborové
• dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo
• v případě nezbytnosti vícenásobné aplikace stejného přípravku dodržet maximální počet aplikací uvedených na etiketě a v registru přípravků
• pro zjištění stavu výskytu mandelinky a rozhodnutí o potřebě aktivní ochrany porostů brambor je nutno provádět soustavnou kontrolu již od vzejití brambor
• ošetřovat v optimálním termínu, tj. přednostně při maximálním výskytu larev prvního a druhého vývojového stupně v porostech (účinnost na malé larvy je u všech přípravků vyšší než na dorostlé larvy a na dospělce)
• dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor
• ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase
• často stačí insekticidy ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové nebo okraje pole, kde se škůdce vyskytuje nejvíce

 

V režimu konvenčního pěstování brambor

 

            Konzumní a brambory

• používat přípravky ze skupin DIAMIDŮ a SPINOSINŮ
• při nutnosti více aplikací kombinovat přípravek ze skupiny SPINOSINŮ a jeden z DIAMIDŮ, popřípadě botanický přípravek na bázi AZADIRACHTINU
• upustit od používání pyretroidů
• omezit použití acetamipridu, zvláště v oblastech, kde byla pozorována jeho nižší účinnost. V oblastech, kde bylo jeho použití malé a není zaznamenán pokles jeho účinnosti, ho lze využít pro zařazení v rámci antirezistentní strategie. Lze také doporučit větší využití tekutých forem přípravku s vyšším obsahem účinné látky.

 

Sadbové brambory

• platí ta samá opatření jako u konzumních brambor
• v návaznosti na provedené pokusy a sledování vedlejší účinnosti vybraných přípravků registrovaných v ČR proti přenašečům virových chorob na mandelinku bramborovou (graf 4 a 5) lze také využít:
  • přípravek Mospilan MIZU 120 SL (účinná látka acetamiprid ze skupiny neonikotinoidů), u kterého v roce 2022 došlo k rozšíření registrace pro menšinová použití proti mšicím v sadbových bramborách. Registrovaná dávka přípravku Mospilan MIZU 120 SL je 0,4 l/ha. Po přepočtu na obsah účinné látky (48 g ú. l./ha) je tato dávka čtyřnásobná ve srovnání s registrovanou dávkou 0,06 kg/ha (12 g ú. l./ha) přípravku Mospilan 20 SP, který má doposud dobrou účinnost jak na mšice, tak v této dávce i na mandelinku bramborovou
  • při nižším až středním tlaku mandelinky bramborové přípravek Sivanto Energy (účinné látky deltamethrin ze skupiny pyretroidů, flupyradifuron ze skupiny butenolides) ve vyšší dávce 1 l/ha. V roce 2024 došlo u něj v ČR nově k rozšíření registrace pro menšinová použití a to v dávce 0,5 l/ha proti přenašečům viróz (mšice) u brambor a v dávce 1 l/ha proti přenašečům fytoplazmy stolburu (žilnatka vironosná, křísek obecný, žilnatka travní, tečkovka žilkovaná). Navíc byl tento přípravek registrován, jak do sadbových brambor, tak do konzumních.

 

 

 

V režimu integrované produkce brambor

(dle nařízení vlády č. 61/2024 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření)

 

• pro první aplikaci použít přípravek ze skupiny SPINOSINŮ nebo jeden z botanických přípravků na bázi AZADIRACHTINU
• při nutnosti více aplikací lze kombinovat s přípravkem ze skupiny DIAMIDŮ
• za období plnění víceletých podmínek na daném dílu půdního bloku lze použít 3 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové, které nejsou povoleny proti mandelince bramborové v ekologickém zemědělství
• přípravky určené i pro ekologické zemědělství se mohou využívat bez omezení (pozor na dodržení antirezistentní strategie)

 

V režimu ekologického zemědělství

• u ekologicky pěstovaných brambor lze v současné době použít přípravek ze skupiny SPINOSINŮ nebo jeden z botanických přípravků na bázi AZADIRACHTINU
• možnost využití sklepávačů mandelinky bramborové
• na malých plochách lze využít ručního sběru dospělců mandelinky popř. vyšších stupňů larev

Zpracováno s podporou projektů NAZV QK1910270, QK 22010194 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1624.

 

Autoři:

Ing Petr DOLEŽAL, Ph.D.¹, Ing. Ervín HAUSVATER, CSc.¹, Ing. Vladimíra SEDLÁKOVÁ, Ph.D.², Ing. Petr SEDLÁK, Ph.D.²

¹Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

²Česká zemědělská univerzita v Praze