Napadení brambor chorobami a škůdci v roce 2025 bylo dáno jako každoročně především průběhem povětrnostních podmínek a úrovní preventivních a přímých opatření ochrany. Ročník lze ve zkratce charakterizovat jako příznivý pro škůdce a s vhodným průběhem vegetačních faktorů ve většině oblastí pro plíseň bramboru i alternariové skvrnitosti.

Lokálně se však výskyt listových chorob významně lišil podle úhrnů a rozložení srážek (graf 1). V době přípravy tohoto příspěvku však ještě není zřejmé, jaké podmínky budou v období rozhodující části sklizně, které mohou významně ovlivnit kvalitu a skladovatelnost hlíz.  

Choroby

Mezerovitost porostů byla relativně nízká, protože sadba byla všeobecně v poměrně dobrém stavu a sázení zvláště v bramborářské oblasti proběhlo za velmi příznivých podmínek. Ojediněle se objevily problémy v případě sadby primárně zasažené šednutím dužniny. Tradičně byly zaznamenány poruchy způsobené reziduálním působením herbicidních látek.

Černání stonků se vyskytovalo ve větším měřítku spíše ojediněle u odrůd náchylných k bakteriózám, zejména u těch partií, které byly sklizeny po loňských zářijových intenzivních srážkách ze zaplavených pozemků. Přitom sadba nemusela být s výskytem hniloby, ale vysoká kontaminace vedla k infekci až prostřednictvím poškození nebo odklíčení při přípravě sadby. Aktinomycetová obecná strupovitost byla v letošním roce ve většině lokalit velmi potlačena. Původce, který napadá hlízy na počátku jejich tvorby na stolonech, byl omezen v této době antagonistickými bakteriemi, kterým vyhovovala vlhká půda po srážkách v květnu a počátkem června. I náchylné odrůdy mají v letošním roce hlízy převážně se slabým napadením.

Vločkovitost hlíz v jarním období díky příznivým podmínkám a rychlému vzcházení nezpůsobila vážnější problémy. Otázkou zatím zůstávají podmínky pro infekci na podzim, zejména podaří-li se sklizeň včas po ukončení vegetace, neboť množství sklerocií původce na hlízách narůstá s délkou období mezi ukončením vegetace a sklizní, kdy jsou hlízy v zemi.

Stříbřitost slupky, která se přenáší výhradně sadbou, byla po loňském vlhkém podzimu na sadbových hlízách hojně zastoupena. Pro předpoklad výskytu v letošní sklizni platí stejné pravidlo pro nárůst infekce hlíz, jako u vločkovitosti, zejména bude-li vlhký podzim. Obě choroby se šíří také ve skladu, pokud povrch hlíz není dostatečně osušen nebo dochází k tvorbě potní vrstvy.

Plíseň bramboru se v roce 2025 poprvé v porostech objevila koncem druhé červnové dekády po inkubační době, kdy její výskyt podpořily srážky v květnu a začátkem června a nastalo krátké období vhodné pro její šíření. Výskyty však byly poměrně řídké a v izolovaných ohniscích. K epidemickému šíření ale nedošlo, neboť následovalo období přísušku s vysokými teplotami a intenzivním slunečním svitem. Vhodné podmínky pro plíseň opět nastaly až od druhé červencové dekády do konce měsíce a choroba se v tomto období již začala šířit epidemicky, ale intenzita byla rozdílná podle srážkových úhrnů a doby ovlhčení listů. Průběh infekce porostů a šíření plísně v tomto roce je zřetelným příkladem, jak pro vývoj choroby nejsou rozhodující celkové srážkové úhrny, ale rozložení srážek a doba ovlhčení listů. To dokazuje příklad naší pokusné stanice Valečov, kdy ve všech měsících od května do srpna srážkové úhrny nedosahovaly normálu. Přesto se plíseň v porostech šířila, i když v menším měřítku než v jiných lokalitách. V průběhu měsíce srpna (graf 1) pak plíseň převážně neměla vhodné podmínky pro intenzivní šíření a stagnovala, ale vysoké srážkové úhrny na jeho začátku (2.8.) a konci (30.8) přispěly u náchylných odrůd k infekci hlíz. Rovněž lze očekávat, že k dalším infekcím došlo po intenzivních srážkových úhrnech v první zářijové dekádě, a to tam, kde ještě nebyla ukončena vegetace a vyskytovala se plíseň v nati. Podmínky pro aplikaci fungicidů byly většinou dobré, nedocházelo k zamokření pozemků a postřiky bylo možné aplikovat včas, takže ochrana byla převážně dobře zvládnuta a ztráty na výnosech vlivem plísně bramboru nebyly vysoké. Vlivem výše zmíněných intenzivních dešťů v srpnu a v září lze však očekávat problémy s plísní na hlízách u náchylných odrůd.

Alternariové skvrnitosti střídaly plíseň v periodách s nedostatkem srážek a při vysokých teplotách převážně v srpnu, první napadení porostů se však objevila u náchylných odrůd a v podmínkách přísušku již koncem června. Silnější výskyty byly lokální záležitostí nebo tam, kde nebyly porosty včas ošetřeny příslušnými fungicidy. Celkově lze hodnotit výskyt jako průměrný.

Vodnatá hniloba způsobená houbami rodu Pythium se v letošním roce vyskytovala omezeně vlivem převážně relativně nízkých nočních teplot.

Abiotikózy byly vyvolané přerušováním růstu hlíz v důsledku kolísání vláhových poměrů a vysokých teplot se u raných odrůd objevily jako následek přísušku v druhé polovině června. V další fáze vegetace jejich výskyt ovlivnil srpnový nedostatek vláhy s následnými srážkami na konci srpna a v září. Větším problémem než tvarové deformace a nárůstky však bude nevyzrálost slupky, s ní spojené mechanické poškození a infekce skládkovými chorobami.

Škůdci

Nálet mšic do porostů brambor začal v chladných květnových dnech poměrně pozvolna a postupně se zvyšoval až v červnových dnech. Celkově ho lze hodnotit jako průměrný se stagnací od poloviny července (graf 2). Velmi vysoké zastoupení v něm však měla mšice broskvoňová (graf 3) jako nejvýznamnější přenašeč virů brambor. Od roku 2011 se jedná jednoznačně o nejsilnější nálet překonávající dosud ročníky s nejvyšším náletem tohoto druhu 2022 a 2024. Jak se to projeví ve zdravotním stavu sadby, ukážou až výsledky posklizňových zkoušek. Ochrana sadbových porostů proti přenašečům virů se stává rok od roku obtížnější v důsledku omezeného sortimentu účinných a dostatečně rychle působících insekticidů, chybějící registraci minerálních olejů a stálé nejistotě v přípravcích pro ukončení vegetace.

Mandelinka bramborová vykázala většinou relativně vysoký výskyt. Příčinou byla příznivá zima pro přezimování dospělců. Ta byla sice mírná, ale nedocházelo k častým výrazným výkyvům teplot a rozmrzání půdy, což přezimování hmyzu vyhovuje. Došlo pouze ke zpoždění gradace vlivem chladného května. V bramborářské oblasti nedošlo sice k úplnému vývinu druhé generace, ale i zde byla často potřeba 2 ošetření insekticidy. Sortiment účinných insekticidů je i proti tomuto škůdci úzký. Vzhledem k dotačnímu programu integrované produkce je nejčastěji užívanou účinnou látkou spinosad (SpinTor, Nexsuba). V zahraničí již bylo zaregistrováno podezření na rezistenci škůdce k této ekologicky přijatelné insekticidní látce. Je proto třeba dbát na její umírněné používání a dodržování antirezistentní strategie.

Autoři:

Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.