Inovace technologie kompostování zahrnuje postupy – management procesu pro technologické  i technické vybavení zařízení kompostárny s návazností na další technologie – systémy sklizně nebo sběru tříděného biologicky rozložitelného odpadu / surovin, čistírny odpadních komunálních vod, spalovny a technologie pyrolýzy

.

Nová technologie tak umožňuje komplexní recyklaci obnovitelných zdrojů živin (dusík, fosfor) a především organické hmoty (uhlíku) v oběhovém hospodářství v místě vzniku těchto zdrojů. Nová technologie řeší harmonizaci podmínek pro zvýšení kvality kompostu (stabilita, zralost) jako takového, včetně kompostu obohaceného o další živiny (dusík, fosfor) s ověřenými parametry pro účinné využití kompostu v půdě – zamezení ztrát živin jejich únikem do spodních vod, zvýšení přístupnosti živin pro rostliny, zlepšení kvality půdy – fyzikální vlastnosti (snížení degradace – sucho, eroze). Výstupem inovované technologie kompostárny je kompost s definovanou trvale vysokou kvalitou a doporučení pro konkrétní použití, především v zemědělství. Legislativní podmínky v současné době nestanovují zcela jasná pravidla pro proces kompostování, proto v praxi často dochází k nesrovnalostem na straně uživatelů kompostu (zemědělců) a producentů kompostu (kompostáren). Protože je kompostování především biologický proces je nutné doplnit některé parametry pro kompost, který pak bude možné definovat jako:

  • komplexní organické hnojivo nezpochybnitelné kvality
  • bezpečné hnojivo pro využití v ochranných pásmech vod
  • organické hnojivo s významným příspěvkem pro zlepšování kvality půdy

Kompostování je proces, kde za aerobních podmínek dochází k rozkladu organické hmoty a jejich přeměna na humusové látky. Výsledkem kompostování je především převedením nestabilních organických surovin na stabilní / zralý produkt – kompost, což doprovází snížení objemu a hmotnosti, snížení obsahu vody a potlačení nežádoucích vlastností. Dochází k činnosti mikroorganismů (enzymatické systémy) a rozkládají se vyšší organické sloučeniny na jednodušší. Pro zajištění podmínek optimálního průběhu rozkladných reakcí je nezbytné splnit několik technologických předpokladů. Součástí projektu je metodika stanovuje požadavky a zásady managementu kvality, podle kterých se provoz kompostárny řídí a monitoruje:

  • provozní postupy kompostárny (zvolená technologie, kapacita)
  • kvalita vstupních surovin (chemické, fyzikální a biologické vlastnosti) – včetně původu a charakteru – rostlinný nebo živočišný (jakou technologií vstupní surovina vznikla)
  • receptura zakládky – surovinová skladba
  • příprava surovin před založením kompostu a jejich skladování
  • doba kompostování
  • provozní řízení procesu kompostování (monitoring teplot, kyslíku, vlhkosti, struktury)
  • kvalita kompostu včetně účelu využití – konečná zralost

Pro splnění všech procesních požadavků kompostárny na výrobní technologii, kvalitu výsledného kompostu a vlivu na životní prostředí je nutné znát kvalitu vstupních surovin – parametry:

fyzikální, chemické a mikrobiologické. Tyto parametry ovlivňují sestavení výsledné surovinové skladby a volbu technologie zpracování jako takové. Znalost vlastností biologicky rozložitelných surovin je úzce spojená se schopností určit jejich vhodnou skladbu pro založení a optimální průběh procesu kompostování. Uvedené vlastnosti s rozsahem parametrů je nezbytné znát před založením zakládky jako faktor pro monitoring průběhu kompostovacího procesu. V rámci projektu byly testovány suroviny:

  • biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) – zdroj ze systému třídění a sběru
  • čistírenské kaly – zdroj z čistíren komunálních odpadních vod
  • biouhel – zdroj pyrolýzní technologie
  • popel – zdroj spalovna čistírenských komunálních odpadních vod

Hlavním výstupem projektu – testování technologií kompostování a surovin byl návrh nových parametrů pro ověření technologie kompostovacího procesu a tím kvalita kompostu. Výstup byl aplikován v novele ČSN 465735 Průmyslové komposty – nově ČSN 465735 kompostování – rok 2020 a jako základ pro systém certifikace kompostu:

 

Limitní hodnoty pro povinné kvalitativní parametry kompostu pro použití

Parametr

Jednotka

 

Hodnota

 

 

Skutečná hodnota šarže

Vlhkost

% hm.

30 – 65

 

Spalitelné látky

% hm. v sušině

min. 20

 

Celkový dusík

% hm. v sušině

 min. 0,6

 

Poměr C:N

max.

30

 

pH

6-9

 

Nerozložitelné příměsi > 20 mm

% hm. ve vzorku

< 3,0

 

Nežádoucí příměsi > 5 mm

% hm. ve vzorku

< 0,5

 

Klíčivá semena v 1l kompostu

 

ks

≤ 3

 

POZNÁMKA 1 Skutečnou hodnotu stanovených parametrů šarže vyplní zpracovatel.

POZNÁMKA 2 Při porovnání výsledku zkoušek na klíčivá semena s limitní hodnotou uvedenou v příslušné tabulce se nezohledňuje nejistota měření.

 

Limitní hodnoty vybraných rizikových prvků v kompostu pro použití na zemědělské půdě5)

Parametr

Jednotky

 

Nejvyšší přípustné množství

 

As

mg.kg-1 sušiny

30

Cd

mg.kg-1 sušiny

2

Cr

mg.kg-1 sušiny

100

Cu

mg.kg-1 sušiny

150

Hg

mg.kg-1 sušiny

1,0

Ni

mg.kg-1 sušiny

50

Pb

mg.kg-1 sušiny

100

Zn

mg.kg-1 sušiny

600

 

Hodnoty pro volitelné kvalitativní parametry kompostu

Parametr

Jednotka

Hodnoty

N-NO3

mg.kg-1 sušiny

Informativní

N-NH4

mg.kg-1 sušiny

Informativní

 P2O5

mg.kg-1 sušiny

Informativní

K2O

mg.kg-1 sušiny

Informativní

MgO

mg.kg-1 sušiny

Informativní

Na

mg.kg-1 sušiny

Informativní

S

mg.kg-1 sušiny

Informativní

Vodivost

mS.cm-1

Informativní

Test stability

Index stability

-

min. 6 stupňů

AT4

mg O2.g-1 sušiny

10

Test fytotoxicity na řeřiše seté

%

>80

Plasty > 2 mm

%  hm. v sušině

podle rozsahu použití kompostu

viz příloha B

Plasty > 20 mm

%  hm. v sušině

podle rozsahu použití kompostu

viz příloha B

 

Limitní hodnoty indikátorových organismů ve vlhkém vzorku kompostu5),6)

Indikátorový mikroorganismus

Jednotky

Nález

Salmonella sp.

nález v 50 g

Negativní

Escherichia coli nebo enterokoky

KTJa) v 1 gramu

1

< 5.103

4

< 103

Geohelmintib)

nález ve 150 g

Negativní

a) KTJ – kolonie tvořící jednotku

b) pouze pro balené komposty a u kompostu určeného pro parky, parčíky, sídlištní zeleň, zeleň dětských hřišť a sportovních areálů

 

Výsledky vznikly za finanční podpory projektu INTERREG, projekt INTEKO AT CZ 42