Pokud bychom měli hodnotit letošní sezónu z pohledu pěstitele máku, bylo by zcela zásadní, jaké pěstební oblasti se chceme věnovat. Je možno psát o jedné z nejhorších sezón za poslední roky z pohledu řady pěstitelů, zejména pak těch v oblasti severní Moravy a Vysočiny,

popřípadě již o několikáté špatné sezóně v řadě, posuneme-li se na Moravě směrem k jihu. Na druhé straně by jistě byl opravdu vydařený, a naopak po dlouhé době ten nejlepší rok v případě pěstitelů z řady českých oblastí. Průměrný dosažený výnos se asi nebude výrazně lišit od toho loňského, ale lokální rozdíly jsou obrovské. Za klíčové považuji velmi suché jaro a následné silné mrazy po časně otevřeném jaru, kde jsme se po předchozích zkušenostech snažili výsevy maximálně uspíšit. Další vývoj se již odvíjel od toho, jak dopadla tato fáze a samozřejmě přinášel další potíže, jak už jsme u máku zvyklí. Ale co bylo, bylo a je potřeba hledět dopředu.

Na začátku bych chtěl zdůraznit jednu velmi dobrou zprávu pro všechny pěstitele, kteří si pamatují rok, kdy nebyl k dispozici pro moření osiva máku přípravek Cruiser OSR. Pro následující rok byla opět udělena výjimka k jeho použití za stejných podmínek jako v loňském roce, tedy dávka 25 l na tunu osiva a výsevek do 1,75 kg na hektar. Moření je možné provádět do konce března a výsevy ošetřeného osiva musí být ukončeny do konce května. Proto i v následující sezóně Vám Český mák nabídne osivo ošetřené tímto přípravkem a již v této chvíli je pro Vás zajištěno jeho dostatečné množství pro následující období.

Mák je bezesporu komplikovanou plodinou s mnoha potenciálními riziky ve všech jeho vývojových fázích. Přesto se velkou část z nich daří významně eliminovat za předpokladu, že jsou potřebné agrotechnické zásahy provedeny v optimálních termínech a podmínkách, a že alespoň trochu přispěje i příroda. Mák je sice minoritou z pohledu pěstitelských ploch, ale měl by být pro každého pěstitele zásadní prioritou, pokud jde o jeho pěstování. Potom se dokáže odvděčit i tím hlavním, pro co to většina z Vás dělá, tedy velmi slušným ekonomickým efektem. Bohužel to neplatí ani zdaleka v každém roce. Mnohdy ovšem stačí jeden opravdu povedený rok z pěti a dva slušné a ekonomika je v průměru velmi dobrá. S tím souvisí i téma tohoto článku, na které jsme narazili při hodnocení letošních výsledků zkoušek užitné hodnoty, které jsou v podstatném rozporu s našimi poznatky.

Průměrné dosažené výnosy pokusů se blíží v přepočtu dvěma tunám z hektaru, ale intenzita použité technologie z pohledu dusíkaté výživy, by odpovídala sotva jedné tuně. Samozřejmě takovýto pokus nám ukáže určité rozdíly mezi odrůdami, například jakým způsobem dokáží reagovat na podmínky s velmi omezenými zdroji pro využití svého potenciálu. Je evidentní, že většina z nich to dokáže velmi dobře, ale je to opravdu to podstatné? Z našeho pohledu ne, a pokud chceme v reálných podmínkách dosahovat stabilně vysokých výnosů blížících se dvěma tunám, měli bychom k máku přistupovat jako k náročné plodině nejen z pohledu ošetření pesticidními a pomocnými přípravky, ale i intenzivní výživou. Zkušení pěstitelé volí pro pěstování máku ty nejlepší ze svých pozemků s vysokou zásobou základních živin, u kterých zná velmi dobře jejich potenciál. A tomuto potenciálu by měla odpovídat i základní výživa.

Pokud se Vámi stanovený potenciál blíží dvěma tunám, pak naše doporučení je aplikovat minimálně 110 kg N/ha ihned při zakládání porostu. Samozřejmě takto vysoká dávka má svá rizika a je třeba dobře volit jak a co použít. Ze zkušeností z posledních let je otázkou číslo jedna většiny pěstitelů správné hospodaření s vodou a minimalizace její ztráty z půdy. Z tohoto pohledu je tedy vhodné minimalizovat zpracování půdy v jarním období a dominantní část přípravy provést již na podzim. To je samozřejmě mírně v rozporu s aplikací velkého množství dusíku, které by nebylo dostatečně zapraveno do půdy a samozřejmě není ani vhodné takovouto dávku aplikovat přímo s osivem pod patu, pokud takovou možnost máte. Naše doporučení je aplikovat hnojivo bezprostředně před setím a výsevem ho zapravit do půdy. Takto mělké zapravení velkého množství hnojiva představuje nebezpečí ztrát dusíku, pokud přijde delší perioda bez významnějších srážek, a to jak u močovin, tak u ledkových hnojiv, kde jsou přibližně stejné ztráty jen ve formě oxidu dusného, o kterých se tolik nemluví, zejména proto že nemají dobré řešení.

Ovšem správná volba formy živin může mít velký význam i v případě, že naopak významné srážky v krátké době před nebo při vzejití přijdou. Mnozí z nás již možná pozapomněli, jak velký problém je slévání půd a jak fatální následky může mít na vzcházení porostů máku. Na vytváření a pevnost vazby půdních agregátů má zásadní vliv obsah vícemocných kationtů v povrchové vrstvě půdy, což přímo souvisí s vápněním, a právě s formou použitých hnojiv aplikovaných na povrch půdy. Vychýlení podílu jednomocných kationtů v povrchové vrstvě na úkor kationtů vícemocných negativně ovlivňuje soudržnost půdních agregátů a může být tou poslední kapkou, která Vás dělí od úspěchu. Negativně v tomto smyslu může působit i mělce zapravené organické hnojení.

Z výše uvedeného jsme dospěli k doporučení používat stabilizované močoviny s inhibitorem ureázy ideálně s podílem vápníku u pozemků ohrožených sléváním půd. Další hlavní živiny aplikovat a zapravit na podzim. V dalším období pak aplikace dusíku omezit na minimum a případné aplikace provádět spíše tekutými hnojivy, ale ideálně ne přímo na list nebo jen v nízkých koncentracích z důvodu popálení listové plochy. Pokud jde o aplikace listových hnojiv a mikroprvků, jedná se o velmi problematickou záležitost. Obecně se v dlouhodobých pokusech realizovaných v rámci projektu financovaného za podpory Národní agentury pro zemědělský výzkum neukázala žádná jednotná doporučení. Jediným závěrem je, že v oblastech vhodných pro pěstování máku a dobrým výživným stavem nemají tyto aplikace významný efekt. Jejich význam se ukazuje u porostů pěstovaných v méně vhodných podmínkách. Dlouhodobě se nám projevil příznivý efekt u aplikací stimulačních přípravků NanoFYT Si nebo RETAFOS Prim těsně před květem, kde se projevuje zvýšená vitalita rostlin a jejich odolnost.

Výše uvedené doporučení má z našeho pohledu ještě jedno výrazné “riziko“ a to paradoxně, že porosty vzejdou naprosto bezproblémově a po čtrnácti dnech budete mít krásně vzešlý “kožich“. V těchto ideálních podmínkách nám reálně může vzejít nějakých 250 rostlin na m2, ovšem ideálně by to mělo být 60-80 rostlin na m2. Zde zvažte možnost mechanicky počet rostlin redukovat. Čím dříve se toto opatření provede, tím menší je pravděpodobnost poškození rostlin, které mají v porostu zůstat, a důrazně doporučuji okamžitě po zásahu aplikovat fungicid. Obecně nemohu hovořit za všechny odrůdy, ale pokud jde o odrůdu Aplaus, u které je kladen důraz především na vysokou vitalitu a výnosový potenciál, tak se právě při nižším počtu rostlin výrazněji projeví intenzivní vedení porostu. Rostliny bez problému založí 3 až 4 někdy i 5 plnohodnotných makovic, při relativně nízkém podílu makoviny, a tím velmi dobře zajistí vysoký výnos i při velmi nízkém počtu vzešlých rostlin na plochu. U hustých porostů pochopitelně k nějaké redukci rostlin dojde, ovšem celková vitalita porostu a jeho potenciál je nenávratně poškozen konkurenčním “bojem“ rostlin.

Jako srovnání na závěr Vám předkládáme technologii, kterou nám poskytl náš pěstitel František Šlajs, okres Domažlice, kterému tímto děkujeme. Takto vedený porost odrůdy Aplaus dosáhl hrubého výnosu od kombajnu těsně pod dvě tuny, a to pěstitele připravily odhadem o 5 % výnosu škody způsobené zvěří, která vysoký a zapojený porost využívala jako úkryt po sklizni okolních plodin. Počet rostlin byl na úrovni spodního limitu doporučovaného počtu. Bohužel některé uvedené pesticidní přípravky již nebude možné v dalších letech použít vzhledem ke konci jejich registrace.

„V první fázi, po sklizni předplodiny, kterou je v naprosté většině ozimá pšenice, následuje podmítka diskovým podmítačem Horsch Joker 5 CT, kvůli promíchání rozdrcené slámy a posklizňových zbytků, přerušení půdní kapilarity a stimulace růstu plevelů. Před hloubkovým zpracováním je 14 dní předem aplikován glyfosát v dávce 1080 g/ha a následně je na podzim na pozemek rozmeten dolomitický vápenec v dávce 2 tun a dle rozboru doplněn fosforem a draslíkem v podobě amofosu a draselné soli, poté je provedeno hluboké kypření pozemku radličkovým podmítačem Horsch Terrano 3 FX do hloubky 25 cm. Po zimě je před setím pozemek urovnán kypřičem již z podzimu a není třeba na jaře urovnávat a rovnou sít. Před a při setí je aplikováno 75 % dusíku nejčastěji v podobě stabilizované močoviny v dávce 150 kg/ha, dále se provádí výsev sečkou Horsch Pronto 4 DCGF s výsevkem 1,5 kg/ha spolu s hnojivem NPK 12-24-12+S, Zn, B v dávce 100 kg/ha a následně do 3 dnů aplikován půdní herbicid Callisto 480 SC v dávce 0,2 l. Co se týče dusíku, tak máme již v půdě cca 95 kg/N/ha, celková dávka dusíku dosahuje 120 kg, ve fázi 6 listů se dohnojí hnojivem LAS 24-6 v dávce 100 kg. Po vzejití máku se aplikuje pyretroid ve fázi 2 pravých listů, většinou spolu s fungicidem Dithane DG Neotec. Ve fázi 6 pravých listů se poprvé aplikuje systémový insekticid a poslední insekticid (Proteus 110 OD 0,6l/ha) se aplikuje ve fázi počátku květu, v této fázi se aplikuje také fungicid (Propulse 1 l/ha). Od 6 pravých listů se při každém vstupu do porostu aplikuje hořká sůl 3–4 kg/ha, stopové prvky (B, Zn, Mn, P, K) a dále využíváme stimulačních přípravků. Poté následuje sklizeň.“

autor: Martin Bárnet, AGRA GROUP a.s.