Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) je v současnosti jedním z hlavních škůdců na ozimých řepkách v Evropě včetně České Republiky. Jeho rezistence k insekticidům na bázi pyretroidů byla poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Francii v oblasti Champagne.

První velkoplošné problémy s ochranou proti rezistentním populacím blýskáčka byly zjištěny na severu Německa již v roce 2001 a v roce 2006 byl již hlášen silný výskyt rezistence na celém severu a východě Německa.

V roce 2007 byla zřízena pracovní skupina (Pollen Beetle Working Group) při organizaci IRAC (Insecticide Resistance Action Committee), aby koordinovala činnosti při zjišťování výskytu rezistence v Evropě a vyvíjela antirezistentní strategie ochrany řepky proti blýskáčkům.

Antirezistentní strategie jsou založeny jednak na nepoužívání pyretroidních insekticidů proti rezistentním blýskáčkům a dále na střídání jiných účinných látek nejen proti blýskáčkovi, ale v celém sledu insekticidních zásahů používaných v ochraně řepky proti škůdcům. Tato strategie má za cíl nejen ochránit řepku před rezistentními populacemi blýskáčků, ale má také zabránit vzniku jejich rezistence na jiné insekticidně účinné látky. Neméně důležité je také zabránit vzniku rezistence u dalších významných škůdců řepky, kterých není u této plodiny málo. Velkým problémem těchto strategií je okolnost, že je k dispozici jen velmi omezený sortiment insekticidů do řepky, které neobsahují pyretroidy a okolnost, že většina z dobře účinných látek je zároveň škodlivá na včely, a tudíž je velký problém s jejich použitím v praxi.

V minulosti byla proto ochrana proti blýskáčkovi postavena na pozdější aplikaci insekticidu proti stonkovým krytonoscům (hlavně účinná látka chlorpyrifos), kdy v některých letech se konec náletu krytonosců překrývá s počátečním náletem blýskáčků a později v období butonizace na aplikaci insekticidů na bázi neonikotinoidů. Nejčastěji byla používaná účinná látka thiacloprid (např. Biscaya 240 OD).  

Používání thiaclopridu bylo v ozimé řepce velmi rozšířené. Podle spotřeby této účinné látky v jednotlivých letech (údaje jsou dostupné na webových stránkách UKZUZ) vystoupalo množství použitého thiaclopridu mezi lety 2010-2013  z cca 5 tun na 21 tun a toto množství se pak v období 2013-2018 na této úrovni udrželo. Navíc tato látka byla povolena k použití nejen proti blýskáčkům, ale i proti dalším škůdcům jako jsou stonkoví krytonosci, nebo bejlomorka.

V minulých dvou letech ale došlo k zákazu nejprve chlorpyrifosu a poté také thiaclopridu a tím se pěstitelé řepky dostali do situace, že nemají k dispozici účinné řešení problému silných škod v letech s vysokým náletem blýskáčků do porostů. V ČR je sice povolena celá řada přípravků s deklarovanou účinností proti tomuto škůdci, ale většina z nich jsou přípravky na bázi pyretroidů, vůči nimž je blýskáček rezistentní, nebo jsou to přípravky mající problém se včelami. V současnosti prakticky jediná účinná látka splňující dobrou a povolenou účinnost proti blýskáčkovi a zároveň je tolerantní ke včelám, je acetamiprid. Jde o látku ze skupiny neonikotinoidů a v praxi se používá v ozimé řepce hlavně v době kvetení a po odkvětu proti náletu šešulových škůdců (krytonosce šešulového a bejlomorky).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dá předpokládat, že tuto látku budou pěstitelé používat i proti blýskáčkům. To s velkou pravděpodobností povede k rychlému vývoji rezistence u blýskáčků, která byla patrná i u thiaclopridu před jeho zákazem používání. V loňském roce jsme provedli první sledování účinnosti acetamipridu na celkem 11 populací blýskáčků nasbíraných na lokalitách střední a severní Moravy. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

Tabulka č. 1.: Mortalita blýskáčků na vybraných lokalitách v jednotlivých letech.

Tabulka č. 2.: Hodnocení mortality a citlivosti/rezistence populací blýskáčka řepkového podle IRAC.

Z výsledků je zřejmé, že se situace s rezistencí u dnes již zakázaného thiaclopridu postupně zhoršovala, ale varující je zjištění z letošního roku pro acetamiprid, kdy z testovaných 11 populací byly dvě populace blýskáčka na tuto účinnou hodnoceny jako rezistentní.

Autor: RNDr. Spitzer Tomáš, Ph.D., Agrotest fyto, s.r.o., Havlíčkova 2787, Kroměříž