Luskoviny jsou důležitou součástí rotace plodin. K nejvýznamnějším přednostem patří jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu. V České republice se z luskovin pěstuje především hrách, sója, lupina a v malé míře i bob.

Mnoho významných původců chorob luskovin se přenáší osivem. U lupiny je z celosvětového hlediska nejdestruktivnější chorobou antraknóza, jejímž původcem je houba Colletotrichum lupini, u hrachu a bobu je významnou chorobou strupovitost.  U hrachu způsobuje strupovitost komplex tří druhů hub: Ascochyta pinodes s teleomorfním stádiem Peyronellaea pinodes (dříve Mycosphaerella pinodes), Ascochyta pisi a Didymella pinodella (dříve Phoma medicaginis var. pinodella), u bobu ji způsobuje houba Ascochyta fabae s teleomorfním stádiem Didymella fabae.

Tyto choroby se významně podílejí na snížení výnosů a kvalitě semen. Antraknóza lupiny může u citlivých odrůd způsobit i totální výnosové ztráty.

Primárním zdrojem infekce výše zmíněných chorob je napadené osivo a zbytky napadených rostlin, D. pinodella a A. pinodes se přenášejí také půdou. Osivo může nést zárodky infekce na povrchu semen, ale i uvnitř pod osemením. Vnitřní infekce bývá často důvodem omezené účinnosti fungicidních mořidel.

Důležitým ochranným opatřením je setí zdravého osiva, moření osiva a vhodná volba odrůdy tolerantnější k dané chorobě. V současné době nejsou ani u jedné plodiny dostupné rezistentní odrůdy vůči antraknóze nebo strupovitosti. V registru přípravků na ochranu rostlin (POR) rovněž ubývají chemické přípravky určené k moření, nyní je dostupný pouze jeden, a to Maxim XL 035 FS. Kromě chemických přípravků jsou však dostupné i biologické přípravky na bázi mykoparazitických hub. V registru POR jsou sice uvedeny pouze přípravky na bázi houby Pythium oligandrum, nicméně dostupné jsou i přípravky registrované jako pomocné půdní látky, např. Gliorex a Clonoplus, které obsahují mykoparazitické houby Clonostachys rosea a Trichoderma asperellum. Mohou však být tyto biologické přípravky adekvátní náhradou fungicidních mořidel v ochraně proti původcům závažných chorob luskovin, které se přenášejí osivem?

V laboratorních podmínkách byla testována schopnost mykoparazitických hub Clonostachys rosea redukovat původce antraknózy lupiny Colletotrichum lupini. Mykoparazitická aktivita hub C. rosea vůči C. lupini byla zjišťována v Petriho miskách na živné půdě Czapek-Dox, kdy kolonie obou hub se nechaly růst proti sobě a po jejich kontaktu se měřil úbytek kolonie C. lupini v čase. Nejlepší mykoparazitická aktivita byla zjištěna u kmene C. rosea f. catenulata CCF 4184, který za 12 dnů degradoval v průměru 75 % kolonie C. lupini. Nejnižší mykoparazitickou aktivitu vykazoval kmen C. rosea f. rosea CCF 4181 (Obr. 1).

V nádobovém pokusu byla v roce 2020 testována účinnost biologických přípravků Clonoplus (směs 4 kmenů C. rosea) a Gliorex (C. rosea + T. asperellum) na rozvoj primární infekce antraknózy u citlivé odrůdy lupiny bílé (Amiga) ve srovnání s účinností fungicidního moření osiva přípravkem Maxim XL 035 FS. Zdravé osivo lupiny bílé (Amiga) bylo před výsevem uměle infikováno sporami fytopatogenní houby C. lupini (máčením ve sporové suspenzi po dobu 30 min.). Infikované osivo bylo po oschnutí v jedné variantě namořeno přípravkem Maxim XL 035 FS (1 l/t) a v dalších variantách byly na toto osivo aplikovány biologické přípravky v dávkách 8 kg/t. V pokusu byly dvě kontrolní varianty, jedna s neinfikovaným osivem (negativní) a druhá s infikovaným osivem (pozitivní). Osivo z každé varianty bylo vyseto do nádob naplněných zahradnickým substrátem (50 semen/nádobu ve 3 opakováních). Nádoby byly umístěny ve venkovním prostředí. U napadených rostlin byl stanoven index napadení (DSI = disease severity index).  První příznaky napadení se objevily ve fázi dvou pravých listů (BBCH 12), a to ve všech variantách, kromě fungicidně mořené varianty a kontrolní neinfikované varianty. Vzcházející rostliny se kroutily a postupně odumíraly. Na hypokotylech a děložních lístcích se tvořily typické skvrny s tvorbou růžového povlaku biomasy spor. Napadené rostliny sloužily jako základ pro sekundární infekci, která se na rostlinách projevila před kvetením (BBCH 51). Infekce semen původcem antraknózy měla za následek významné nížení vzcházivosti v pozitivní  kontrole a ve variantách ošetřených biologickými přípravky ve srovnání s negativní kontrolou a variantou mořenou chemickým přípravkem Maxim XL 035 FS (Obr. 2).  Z obrázku 3 je patrné, že napadení rostlin ve variantách ošetřených biologickými přípravky bylo na úrovni pozitivní kontroly (umělá infekce semen), zatímco ve variantě ošetřené chemickým přípravkem bylo napadení velmi nízké a více se začalo projevovat až vlivem sekundární infekce.

Výsledky pokusu ukazují, že pouze chemický přípravek významně potlačil primární infekci antraknózy lupiny. Biologické přípravky nedokázaly regulovat tohoto agresivního patogena do té míry, aby zabránily primární infekci v době vzcházení. Všeobecnou charakteristikou biologických přípravků na bázi mykoparazitických hub je, že na rozdíl od chemických přípravků potřebují houby v nich obsažené více času k tomu, aby se v půdě nejdříve aklimatizovaly, namnožily a poté účinně redukovaly patogeny. Proto jsou vhodné především k regulaci půdních fytopatogenních hub, např. Rhizoctonia solani nebo Sclerotinia sclerotiorum, což ukazují jiné výzkumné studie (např. regulace R. solani u brambor, choroby česneku, cibulovin aj.).

Příspěvek byl napsán za institucionální podpory DKRVO MZE-RO1018.

Obrázek 1 Degradace kolonie Colletotrichum lupini vlivem mykoparazitické aktivity čtyř kmenů hub Clonostachys rosea po 12 dnech kultivace na Petriho miskách s Czapek-Dox agarem. Stanovováno od doby kdy se okraje obou kolonií setkaly.

Obrázek 2 Vzcházivost rostlin lupiny bílé (Amiga) po umělé infekci semen fytopatogenní houbou Colletotrichum lupini a následném moření chemickým (MAX = Maxim XL 035 FS) a biologickými (GLX = Gliorex, CLO = Clonoplus) přípravky v nádobovém pokusu 2020.

Obrázek 3 Napadení rostlin lupiny bílé (Disease severity index)  antraknózou v nádobovém pokusu 2020.

Obrázek 4 Degradace kolonie Colletotrichum lupini (vlevo) mykoparazitickou houbou Clonostachys rosea f. catenulata CCF 4184 (vpravo) na Czapek-Dox agaru.

Obrázek 5 Vzcházení rostlin lupiny bílé (Amiga) v různých variantách ošetření semen. Osivo u variant č. 2–5 bylo před mořením chemickým nebo biologickými přípravky uměle infikováno fytopatogenní houbou Colletotrichum lupini. Var. 1 – kontrola negativní, var. 2 – kontrola pozitivní, var. 3 ­– Gliorex, var. 4 – Clonoplus, var. 5 – Maxim XL 035 FS. Nádobový pokus 2020.

Autor:

Mgr. Eliška Ondráčková, Agritec Plant Research s.r.o., Zemědělská 2520/16, 787 01 Šumperk