Ekologické zeměděltství nabývá na významu v souvislosti se snahou ochrany environmentu, zachování úrodnosti půdy a snížení vlivu zemědělské produkce na změnu klimatu. I v rámci tohoto způsobu hospodaření je kladen vliv na dostatečnou a kvalitní produkci.

Proto i projekty výzkumu podporované v rámci programů EU řeší  problematiku šlechtění odrůd adaptovaných na podmínky ekologické produkce,   význam j kladen i na kvalitu osiv pro ekologické hospodaření a jednoznačnou sledovatelnost. K dosažení cílů napomáhají genetické zdroje uchovávané v genových bankách, jejich mezinárodní výměna, testování, využítí moderních, vysokokapacitních metod jejich analýz, stejně jako hodnocení v polních testech v různých oblastech EU. V sočasné chvíli je řešen projekt (Ecobreed) zaměřený na minoritní cereále, brambory nebo sóju a BRESOV, který je zaměřen na zeleniny. 

Klíčová slova: ekologické zemědělství, zelenina, genetické zdroje, selekce, stres

Zemědělská produkce musí uživit stále narůstající celosvětovou populaci. Proto ve světě roste snaha stále zvyšovat výnosy zjm. s využitím velmi intenzivních forem zemědělství a moderních biotechnologií. Tento úkol je zatím plněn v některých částech světa na úkor kvality a bezpečnosti produktů. V EU se dbá i na na bezpečnost a kvalitu potravin.  Spotřebitelé v EU požadují potraviny čerstvé a bez aplikace tzv. syntetických přípravků a jejich degradačních produktů.  V EU  i v ČR se rychle rozvíjí trend pěstování plodin s nízkými vstupy herbicidů, pesticidů a fungicidů. Řada konzumentů  upřednostňuje produkty organického/ekologického zemědělství, které na rozdíl od konvenčních postupů se vyhýbá řadě praktik, které působí ekologickou zátěž. Ekologické zemědělství (EZ) se považuje za moderní formou zemědělské výroby s historií sahající do začátku 20. století. Ekologické zemědělství pracuje s vědeckými poznatky ve spojení s osvědčenými tradičními postupy. Patří sem zejména postupy zamezující poškozování půdy a široká podpora biodiverzity v krajině. EZ nepoužívá  agrochemikálie a vyhýbá se, stejně jako konvenční zemědělství v EU pěstování geneticky modifikovaných organizmů (GMO). Ekologické zemědělství je celosvětově vnímáno jako alternativa pro zemědělskou výrobu budoucnosti a je nedílnou součástí agrární politiky České republiky.

Ekologické zemědělství nachází podporu i na evropské úrovni. V řadě zemí EU se ekologická produkce zvyšuje  a postupně se zapojují i čeští zemědělci. Ekologickou produkci podporuje také ve svých výzkumných programech. Do řady z nich se zapojili i vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Prvním byl projekt programu Horizon H2020 Healthy Minor Cereals, který VÚRV, v.v.i. koordinovala. Projekt byl zaměřen integrovaný přístup k diverzifikaci genetické základny, zlepšení odolnosti proti stresu, agronomickému řízení a kvalitě výživy / zpracování drobných obilnin pro výživu obyvatel Evropy. V současné době je řešen projekt  EcoBreed, který rozvíjí metody, strategie a infrastruktury pro ekologické šlechtění. Cílem je získat odrůdy se zvýšenou odolností proti biotickým a abiotickým stresům a dobrou kvalitou osiva pro ekologickou výrobu osiva  u pšenice seté (Triticum aestivum L.) a tvrdé (T. durum L.), brambor (Solanum tuberosum L.), sóji (Glycine max (L.) Merr.) a pohanky obecné (Fagopyrum esculentum Moench.). Projekt je koordinován Slovinským výzkumným zemědělským ústavem a realizován 24 partnery z 15 zemí vč. České republiky, Dalším projektem zaměřeným na ekologickou produkci, je projekt BRESOV (Breeding for Resilient, Efficient and Sustainable Organic Vegetable production - Šlechtění na odolnost, efektivní a udržitelnou produkci biozeleniny) – příspěvek k budoucnosti produkce biozeleniny a ekologického  zemědělství. Projekt je koordinován Univerzitou v italské Catanii. Sicílie je producentem vysoce kvalitní bio zeleniny.   Cílem projektu BRESOV je řešit problematiku ekologické produkce zkoumáním genetické rozmanitosti tří ekonomicky nejvýznamnějších zelenin (brokolice, fazole a rajče) a zlepšit konkurenceschopnost těchto tří plodin v ekologicky udržitelném prostředí. Aktivity  konsorcia jsou zaměřeny na zvýšení tolerance rostlin vůči biotickým a abiotickým stresům a výběr odrůdy přizpůsobených konkrétním požadavkům organických a nízkoenergetických výrobních procesů. Projekt je m.j. zaměřen o na způsoby produkce osiva pro ekologické zemědělství, což je v oblasti zelenin málo dostupná komodita.           Obecně projekty tohoto zaměření vycházejí z genetických zdrojů daných druhů. V rámci projektů a spolupráce s partnery mimo EU (např. Korea, Čína, Tunisko) jsou shromaždovány genetické zdroje  druhů, které byly pěstovány v průběhu minulého století a nyní jsou uchovávány v genových bankách. U zelenin se využívají i příbuzné, vzájemně křížitelné druhy. Cílem je získat např. zeleniny, které jsou nejenom chutné, ale jsou schopné prosperovat za nízkých vstupů (hnojení, ochrana rostlin). Vítané jsou různé morfotypy, které jsou atraktivní pro zákazníky a trh. Výzkum genetických zdrojů je zaměřen proto na jejich popis, charakterizaci jejich odolnosti k nejvýznamnějším fytopatogenům daného druhu, odolnosti k abiotickým stresům. Významným faktorem, který je sledován,  jsou i obsahy zdraví prospěšných látek. Ty jsou stejně jako odolnosti k biotickým a abiotickým stresům v rámci projektu BRESOV vyhodnocovány. Kromě fenotypové diversity je hodnocena i variabilita genetická.  Jsou  využívány postupy celogenomového sekvenování a  asociačního mapování k vývoji molekulárních markérů a jednoznačnou identifikaci linií a odrůd.    V rámci projektu BRESOV jsou vybírány slibné linie zelenin a vybrané genotypy jsou testovány v rámci EU v polních pokusech v různých půdně klimatických podmínkách. Bylo vybráno několik odrůd  a linií brokolic, jejich výnosy a odolnosti v polních podmínkách jsou sledovány a porovnávány. V ČR probíhají pokusy na ekofarmě Pustějov. V rámci projektu Tento přístup zajistí, že dostupné genetické zdroje a plazma chovaných zárodků v kombinaci s nejlepšími postupy správy na farmě zvýší účinnost a produktivitu využívání zdrojů. Genetické zdroje  z tohoto projektu bude sloužit k čerpání produkce nového osiva pro sektor organického pěstování a bude také sloužit jako model pro zlepšení jiných plodin.se testují agrotechnické postupy, ekologické přípravky, výživa a pěstování jak  na poli, tak ve skleníkových podmínkách. Významné je i zapojení privátních firem a zemědělců. Tento přístup zajišťuje, že dostupné genetické zdroje, šlechtitelské linie a odrůdy v kombinaci s nejlepšími pěstitelskými postupy  na farmě zvýší účinnost a produktivitu využívání dostupných informací a  zdrojů. Germplasma z tohoto projektu bude sloužit k čerpání produkce nového osiva pro sektor organického pěstování a bude také sloužit jako model pro zlepšení jiných plodin.     V příštím roce budou zájemci mít možnost shlédnout materiály na polních dnech, polních kázáních a budou moci  sledovat výsledky projektu. Další informace o projektu BRESOV  u autora článku.

Autor:

Jaroslava Ovesná

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Drnovská 50, 16106 Praha 6

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.