Rok v ochraně brambor začal některými problémy při přípravě sadby. Vysoké teploty koncem předchozí vegetační sezóny vedly ke zkrácení dormance a klíčení hlíz ve skladech, což podpořila také neobvykle teplá zima.

Sadbu bylo často nutné odklíčit. Následkem bylo šednutí dužniny, které při větším rozsahu snižuje klíčivost a hlízy sekundárně podléhají bakteriální infekci a měkké hnilobě. To se projevilo mezerovitostí, zvláště u citlivých odrůd. Odklíčení také v mnoha případech vedlo ke zvýšení infekce nových klíčků původcem vločkovitosti. Vzhledem k silným teplotním výkyvům v minulém roce se u některých odrůd objevila i mezerovitost způsobená abiotickou hlízkovitostí.
V ranobramborářské oblasti nízké teploty a přízemní mrazíky v první polovině května některé porosty poškodily, ale rané brambory pěstované pod netkanou textilií většinou zasaženy nebyly.
Z fyziologických poruch se objevily v porostech na spodních listech drobné nespecifické nekrózy způsobené dočasnou blokací příjmu mikroprvků právě v souvislosti s nízkými teplotami. Rychlý nárůst hlíz u některých odrůd po květnových srážkách byl příčinou tvorbu rozprasků.
V bramborářské oblasti proběhlo sázení většinou za velmi příznivých podmínek a dubnový přísušek u této plodiny nebyl na závadu. Srážky v květnu naopak přispěly k dobré účinnosti preemergentních herbicidů a daly předpoklad rychlého počátečního vývoje porostů. Nízké noční teploty však negativně ovlivnily vzcházení zdravotně horších partií sadby. Po mírném zpomalení vývoje porostů koncem května a začátkem června došlo v následujícím období k velmi intenzivnímu růstu. Druhá a třetí červnová dekáda přinesla srážky, které prakticky ve všech pěstitelských oblastech překročily dlouhodobý normál, často i dvojnásobně. Porosty měly dostatek vláhy i příznivé teploty a většinou byly velmi bujné a plně zapojené. Část srážek však byla přívalového charakteru, případně s krupobitím, takže lokálně došlo k poškození porostů. To vyžadovalo přihnojení a intenzivnější ochranu proti plísni bramboru.
Pro ilustraci uvádíme v grafech 1 a 2 porovnání měsíčních úhrnů srážek a měsíčních teplot vzduchu s dlouhodobými průměry z lokality Valečov u Havlíčkova Brodu.
Škůdci
Nálet mšic (graf 3, 4) do porostů ve srovnání s předchozími lety začal brzy a byl velmi intenzivní, jak se dalo podle mírného průběhu zimy předpokládat. Zvláště vysoké bylo zastoupení mšice broskvoňové jako nejintenzivnějšího přenašeče bramborových virů. Nálet vrcholil v období vzcházení sadbových porostů, a kde nebyla ochrana proti mšicím zahájena včas, je pravděpodobné značné procento virových chorob v sadbě. Později časté srážky nálet mšic do porostů výrazně snížily, vysoké zastoupení mšice broskvoňové však trvalo. Vzhledem k tomu a smývání insekticidů vysokými srážkovými úhrny bylo nutné včas obnovovat insekticidní clonu. V možnostech ochrany proti přenašečům virových chorob se situace stále zhoršuje, neboť zužující se sortiment účinných insekticidů vede k nárůstu rezistence mšic. Řešení použitím minerálních olejů není u nás dosud podpořeno jejich registrací.
Mandelinka bramborová neměla vhodné podmínky k přezimování. V mírné zimě hybernující dospělci více podléhaly bakteriálním a houbovým infekcím, takže počet jarních brouků byl redukován. Výskyt tohoto škůdce byl slabý až průměrný, ani v ranobramborářské oblasti většinou nedocházelo k holožírům.
Choroby
Dostatek srážek v květnu, červnu a v červenci vytvořil vhodné podmínky pro plíseň bramboru. V ranobramborářské oblasti se choroba objevila v posledním květnovém týdnu, ohniska sekundárních infekcí byla nejdříve zjištěna v zavlažovaných porostech. V bramborářské oblasti byly výskyty zaznamenány již v druhé červnové dekádě. Od druhé poloviny června se plíseň začala šířit epidemicky, k čemuž přispěly časté srážky. Červen a červenec měly ve většině pěstitelských oblastí srážky výrazně nad dlouhodobým normálem, velký počet dešťových dnů a také méně slunečního svitu, což přispělo k téměř nepřetržitému ovlhčení porostů. Příznivé mikroklima pro plíseň v porostech podpořil i nebývale bujný nárůst natě. Ochrana proti plísni bramboru vyžadovala velmi intenzivní ošetřování nejúčinnějšími fungicidy a zkrácení běžných intervalů postřiků. Vzhledem k častým srážkám a zamokření porostů však nebylo vždy možné provést aplikaci v potřebném termínu. Fungicidy nedokázaly zcela zamezit šíření infekce a tvorbě spor. Intenzivní srážky a trvale vlhká půda umožnily také poměrně silnou infekci hlíz a část infikovaných hlíz se rozložila již v půdě před sklizní. Předčasné ukončení vegetace, které je důležitým opatřením pro omezení zdroje infekce a tím ochranu hlíz, nebylo možné včas uplatnit, protože v mnoha případech nebyl ještě zajištěn výnos. Navíc možnost rychlého a účinného ukončení vegetace v letošním roce u konzumních brambor byla omezená zákazem použití desikantů s účinnou látkou diquat, který byl omezen pouze na výjimku u sadbových porostů. Mechanické zničení natě nebo jeho kombinace s aktuálně povolenými desikanty zcela nenahrazuje rychlost působení diquatu a tím i omezení zdroje infekce pro hlízy. Plíseň bramboru tak byla v letošním roce hlavním zdrojem ztrát na výnosech a kvalitě hlíz.
Všeobecně nižší byl výskyt alternariových skvrnitostí, které naopak významně výnosy neovlivnily.
Průběh vegetace ve většině pěstitelských oblastí bez výraznějšího přísušku umožnil také trvale vhodné podmínky pro rozvoj bakterióz, resp. černání stonku a následně měkkou hnilobu hlíz. Problémy byly hlavně na pozemcích s dlouhodobějším zamokřením půdy. Pektinolytické bakterie napadaly prostřednictvím lenticel hlízy již v půdě a účastnily se sekundárního rozkladu hlíz primárně infikovaných plísní. Z dalších chorob, kterým vyhovoval průběh pěstitelské sezóny, vykazují vysoký výskyt vločkovitost hlíz a stříbřitost slupky bramboru, což se projeví v kvalitě konzumních hlíz i sadby.

Za hlavní problémy ochrany brambor roku 2020 lze tedy označit především plíseň bramboru a bakteriózy. Ty budou pokračovat ještě ve skladech. Kontaminace hlíz pektinolytickými bakteriemi je vysoká, a to se odrazí jak v průběhu skladování, tak při i při tržní úpravě, kdy hlízy budou znovu napadány po mechanickém poškození nebo mytí. Celkový výčet ztrát bude tedy možné uzavřít částečně po sklizni, ale definitivně až po skladovací sezóně.

Autoři: Ing. Ervín HAUSVATER, CSc.; Ing. Petr DOLEŽAL, Ph.D. – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod