V posledních cca pěti letech se i u nás začíná objevovat nová technologie zakládání květinových – trvalkových záhonů. Jedná se o výsadbu do vrstvy čistého písku bez dalších příměsí.
Tato technologie je na první pohled podobná již běžně užívané metodě výsadeb trvalkových záhonů s následným zamulčováním minerálním mulčem, nejčastěji štěrkem. Výsadby do vrstvy písku však mají jiný technologický postup. Na odplevelený, zrytý a urovnaný terén se naveze vrstva 15-20 cm písku. Ta se urovná do roviny a na takto připravené stanoviště se začnou rozmisťovat připravené rostliny. Po rozmístění se rostliny vysazují. Standardní výška kontejneru je 9-10 cm a rostliny se tedy při své výsadbě téměř dotýkají původního terénu či substrátu, přičemž jsou kořeny kontejneru zcela obklopeny vrstvou písku. Rostlina tak snadno dosáhne svými kořeny níže do půdy. Po výsadbě všech rostlin se vysazují také cibulnaté a hlíznaté druhy, které se sází do standardní výšky. Po výsadbě se záhony zalejí. Protože vrstva pískové vrstvy je dostatečně silná, není potřeba již záhony mulčovat. Většině suchomilným rostlinám se v takto připraveném záhonu daří, velmi snadno do vrstvy písku pronikají kořeny, které brzy tvoří velké systémy. Písek působí jako velmi dobrá drenáž, což svědčí mnoha suchomilným druhům, které nesnáší zamokřené místa a pravidelně bez dobré drenáže v našich podmínkách v zimě vyhnívají. Mezi takové patří jak nízké polokeře jako šalvěje (Salvia officinalis), levandule (Lavandula angustifolia, L. stoechas), svatoliny (Santolina) či trávy jako jsou kavyly (Stipa gigatea, Nassella tenuissima) a mnoho dalších. Písek zároveň slouží jako velmi dobrý mulč, protože (obzvláště pokud je hrubší, bez prachové frakce), velmi dobře přerušuje kapilaritu a udržuje vodu v nižších vrstvách vegetačního souvrství. Snadná je také případná likvidace záhonu, protože písek se dá využít pro založení nových záhonů, pro vylepšení ostatních ploch v zelení či jinde. Oproti mulči ze štěrku však pískový povrch záhonu netvoří pevný podklad pro chůzi třeba údržby a neustále vznikají nové prohlubně. Ty je pak nutné upravovat. Snadno v takové ploše také hrabou psy či kočky. Oproti hrubšímu štěrku (nejčastěji používané frakce 8/16) používanému jako mulč, se v pískovém záhonu řada druhů ochotněji vysemeňuje. Toho však také využívá řada nežádoucích druhů – plevelů, které je potřeba co nejdříve ze záhonu odstraňovat. Semenáčky v takto založeném záhonu snadněji vytvoří kořenový systém, poměrně snadno se však také z plochy odstraňují. Možnou nevýhodou této technologie je nutnost přemístit poměrně velkého množství materiálu – min. 15 cm vrstvy původní zeminy a 15-20 cm vrstvy písku. Limitem použité této technologie jsou svahy, kde z důvodu snadnější eroze a sesunu písku není možné tento způsob použít. Takto založené záhony jsou ale další možností výsadby trvalek a mohou se také stát součástí systému modrozelené infrastruktury, kdy mohou být velmi dobře využity třeba do zasakovacích pásů či do tzv. dešťových zahrad.
foto: trvalkový záhon založený v pískovém loži - Říčany
Autor: Adam Baroš, VÚKOZ, v.v.i. Průhonice