V posledních letech se stále častěji musejí zemědělci vypořádávat s projevy nedostatku vody ve vegetačním období. Právě letošní rok patří k nejsušším za posledních několik desítek let.

Hospodaření s vodou a její nedostatek se v posledních suchých letech stává celospolečenským tématem. V důsledku adaptace na tyto klimatické změny je nutné v zemědělství a při pěstování na vodu náročných plodin, jako jsou brambory, přicházet s novými na vodu úspornými technologiemi, kterými dokážeme provádět udržitelné vodní hospodářství a zmírňovat extrémní situace v podobě sucha na stabilitu produkce polních plodin.

Úhrn a rozložení srážek nemá vliv pouze na samotný výnos hlíz, ale i na další výnosotvorné a kvalitativní ukazatele. Patří mezi ně např. výtěžnost tržních hlíz, obsah škrobu, nebo obsah sušiny. Rozložení srážek má významný vliv také na fyziologické vady hlíz (abiotikózy), jako jsou rozprasky, zmlazování hlíz, klíčení, tvorba malých dceřiných hlízek a podobně. Tyto vady snižují výtěžnost tržní produkce hlíz.

Závlahy u brambor

Využití závlahy je nejefektivnějším způsobem, jak eliminovat negativní dopady sucha na stabilitu produkce brambor. Závlaha u brambor je v ČR využívána především v nížinách v ranobramborářských oblastech Polabí a Jižní Moravy. A právě při pěstování brambor pro nejranější sklizně má závlaha tradici. Využívají se systémy závlah postřikem, které zde mají tradici a jsou technicky zabezpečeny. Ranobramborářské oblasti patří mezi suché, vyznačují se však poměrně dobrou dostupností závlahové vody (především z řek). Naopak v bramborářské oblasti (Českomoravská vrchovina) je nedostatek vydatnějších zdrojů závlahové vody hlavním důvodem, který omezuje používání závlah.

Možným řešením je využití kapkové závlahy. Tento způsob závlahy významně zvyšuje efektivitu využití vody rostlinami, čímž se snižuje spotřeba závlahové vody. Voda je dopravována kapkovacími hadicemi přímo k rostlinám, kde je aplikována na povrch půdy (v případě umístění hadice na povrchu hrůbku nebo na dně brázdy), anebo výhodněji přímo do půdy (v případě umístění kapkovací hadice pod vrcholem hrůbků). Tento způsob má nespornou výhodu v minimalizaci ztrát závlahové vody výparem. Navíc je kapkovou závlahu možné řídit automaticky, což umožňuje aplikovat menší závlahové dávky v kratších časových intervalech. Závlahová voda tak neprosakuje pod kořenovou zónu rostlin a nedochází tak k jejím ztrátám, ani ztrátám živin proplavením. Nedochází ani k ovlhčování povrchu listů rostlin, které by umožňovalo infekci plísně bramboru. K dalším výhodám použití kapkové závlahy patří například možnost fertigace – dávkování a aplikace živin závlahou během vegetace.

Výhod kapkové závlahy je celá řada, avšak na druhou stranu je třeba uvést i nevýhody. Především se jedná o vyšší investice na pořízení závlahy, technologickou náročnost při aplikaci hadic do půdy a jejich odstranění před sklizní. Ačkoliv vhodná technika existuje, je třeba počítat s dalšími investicemi. Kapková závlaha se v podmínkách ČR v současné době používá především u trvalých kultur, jako jsou sady, vinice, chmelnice a dále u zeleniny. Na rozdíl od trvalých kultur je u jednoletých plodin nutná každoroční instalace kapkovacích hadic (při sázení, nebo po sázení) a jejich odstranění z pozemku před sklizní.

 

Technická řešení

Technických řešení systémů kapkových závlah je celá řada. Je možné využívat hadic s různými parametry a různou dobou životnosti, od hadic pro jednu sezonu až po hadice s životností až 15 let. Také umístění hadic v porostu je několik možných způsobů. Kapkovací hadice je možné umístit na dno brázd, a to do každé brázdy, nebo do každé druhé brázdy. V podmínkách technologie odkameňování se hadice umisťuje do prostřední nekolejové brázdy, kde jsou podmínky pro lepší vsakování vody. Další možností je uložení hadic na vrchol hrůbku. Tento způsob není vhodný pro všechny tvary hrůbků, často je nutné zajištění hadic proti sesouvání do brázd. Nejvhodnějším způsobem je zapravení kapkovacích hadic do půdy, pod vrchol hrůbků. Zapravení hadic se provádí strojně, a to za pomoci pokladače hadic. Jako možná alternativa se nabízí využití zapravovacího adaptéru instalovaného přímo na sázeči brambor. Při zapravení hadic do půdy jsou nejvíce eliminovány ztráty vody odpařováním. Navíc se snižuje i riziko poškození hadic např. zvěří. Při řízení závlah je možné využít plné automatizace. Cílem je dosáhnout co nejefektivnějšího dávkování vody rostlinám na základě potřeby závlahy.

 

 

Polní pokusy

Výzkumný ústav bramborářský se již řadu let věnuje ověřování možnosti využití kapkové závlahy při pěstování brambor. V rámci pokusů byly mimo jiné prováděny sledování vlivu kapkové závlahy na výnos brambor v poloprovozních podmínkách. Za tímto účelem byly v minulých letech založeny polní pokusy ve dvou lokalitách. První lokalita byla na Vysočině v podniku AGRO Posázaví, a.s. Okrouhlice (okres Havlíčkův Brod). Druhá lokalita byla v západních Čechách v podhůří Šumavy v podniku AGROSPOL, Malý Bor a.s. (okres Klatovy). Obě lokality se lišily půdními podmínkami a průběhem povětrnostních podmínek. V tomto článku jsou shrnuty výsledky pokusů na obou lokalitách z let 2019 – 2020.

 

AGRO Posázaví, a.s.

 Pokusy byly zakládány v letech 2019 – 2022. Pokus byl organizován ve dvou variantách – zavlažovaná a bez závlahy. Každá varianta měla velikost cca 1 ha. Použity byly tři odrůdy – GALA, ANTONIA a SORAYA.

Zdrojem závlahové vody byla řeka Sázava, odkud byla voda na pokusný pozemek čerpána benzinovým čerpadlem. Závlaha byla prováděna na základě měření objemové půdní vlhkosti. Závlaha byla provedena při poklesu půdní vlhkosti na hodnotu 15 %. Průběh závlahy v jednotlivých letech je uveden v tabulce. 1. V roce 2020 nebyla závlaha prováděna z důvodu výskytu přirozených srážek, kdy vlhkost půdy během vegetace neklesla na stanovenou úroveň.  Nejpozději byla závlaha zahájena v roce 2021, a to až 12.8. Důvodem byl opět průběh počasí a výskyt srážek. V roce 2022 bylo během suchého období od 14.7. do 17.8. ve čtrnácti dávkách dodáno téměř 100 mm vody, což bylo nejvíce za všechny roky.

 

 

Tabulka 1: Průběh závlahy v jednotlivých letech v lokalitě Okrouhlice

 

 

 

Výnosové výsledky (Grafy 1 – 3)

Zkoušené odrůdy reagovaly na závlahu různě v jednotlivých letech. Zvýšení výnosu vlivem závlahy se v roce 2019 pohybovalo od 11,6 % u odrůdy Antonia do 40,7 % u odrůdy Gala. V roce 2021 bylo zvýšení výnosu u odrůd poměrně vyrovnané, a to pouze 10,3 – 16,4 %. Nejnižší výnosová úroveň u nezavlažované varianty se projevila v roce 2022, který byl nejsušší z celého sledovaného období. U odrůdy Gala dosáhl výnos pouze 22,3 t/ha. Naopak bylo dosaženo nejvyššího efektu závlahy. U odrůdy Soraya představovalo zvýšení výnosu 39,1 % a bylo nejnižší ze všech sledovaných odrůd (naopak od roku 2019). Nejvíce byl výnos zvýšen u odrůdy Gala, a to o 242,5 %. Podobně u Antonie o 224,9 %.

 

Vliv na posklizňové hodnocení hlíz

Hodnocení kvality hlíz bylo na této lokalitě provedeno ze sklizně 2019. Vliv kapkové závlahy na velikostní třídění byl nejvíce patrný u odrůdy Soraya, kde bylo nejvíce hlíz větších než 55 mm (52,4 % oproti 24,9 % bez závlahy), u tržních hlíz (35 – 55 mm) se jejich podíl vlivem závlahy snížil ze 72,3 % na 46,8 %. U dalších odrůd se zastoupení velikostních tříd vlivem kapkové závlahy zásadně nezměnilo, nejvíce hlíz bylo sklizeno ve velikosti 35 – 55 mm (82,5 - 87,2 %). Na zavlažované ploše výrazně narostla průměrná hmotnost hlízy u odrůdy Soraya na 120 g (o 61 %). U všech odrůd se vlivem kapkové závlahy zvýšil výnos škrobu z ha, nejvíce u odrůdy Gala o 54,6 % na 7,26 t/ha. Naopak u odrůdy Antonia se výnos škrobu vlivem závlahy zvýšil pouze o 4,2 %.

 

 

Graf 1: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Okrouhlice na výnos hlíz v roce 2019

 

 

Graf 2: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Okrouhlice na výnos hlíz v roce 2021

 

 

Graf 3: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Okrouhlice na výnos hlíz v roce 2022

 

AGROSPOL, Malý Bor a.s.

 

Pokusy byly V Malém Boru zakládány v letech 2020– 2022. Organizace pokusu byla podobná jako v Okrouhlici ve dvou variantách – zavlažovaná a bez závlahy. Každá varianta měla velikost cca 0,4 ha. Použity byly tři odrůdy – BELANA, RED FANTASY a EURORESA.

Organizace závlahy v této lokalitě byla odlišná od Okrouhlice. Lokalita se nachází na lehké písčité půdě ve srážkovém stínu. Závlaha byla provedena při poklesu půdní vlhkosti na hodnotu 18 %. Závlahová vody byla použita z vlastní studně, což představovalo zdroj s nižší vydatností. Proto bylo použito většího počtu nižších závlahových dávek. Průběh závlahy v jednotlivých letech je uveden v tabulce. 2. Nejvyšší počet závlahových dávek byl proveden v roce 2022, kdy byla závlaha zahájena již v závěru měsíce května.

 

Tabulka 2: Průběh závlahy v jednotlivých letech v lokalitě Malý Bor

 

 

Výnosové výsledky (Grafy 4 – 6)

V roce 2020 byla v Malém Boru prováděna závlaha na rozdíl od lokality v AGRO Posázaví Okrouhlice. Lokalita se nachází ve srážkovém stínu, proto zde nastala potřeba závlahy i v roce s vyrovnanými srážkami. U všech odrůd došlo ke zvýšení výnosu brambor při porovnání zavlažované a nezavlažované části pokusu. K nejvyššímu zvýšení výnosu došlo u odrůdy Belana (+53,7 %), dále Red Fantasy (+35,3 %) a nejméně reagovala v podmínkách roku 2020 na kapkovou závlahu odrůda Euroresa (+ 16,8 %).

V roce 2021 rovněž došlo u všech odrůd ke zvýšení výnosu brambor vlivem kapkové závlahy, i když na nižší úrovni než v předcházejícím roce. K nejvyššímu zvýšení výnosu došlo u odrůdy Red Fantasy (+24,2 %), dále Belana (+23,0 %) a nejméně reagovala v podmínkách roku 2021 na kapkovou závlahu odrůda Euroresa (+ 11,1 %).

K nejvyššímu zvýšení výnosu hlíz, podobně jako v lokalitě Okrouhlice, došlo v roce 2022. Nejlépe na závlahu reagovala odrůda Belana (+106,6 %), dále Red Fantasy (+93,5 %). Nejmenší zvýšení výnosu pak bylo zjištěno u odrůdy Euroresa (+26,5 %).

Z uvedených výsledků lze konstatovat, že ze zkoušených odrůd nejlépe reagovala odrůda Belana.

 

Vliv na posklizňové hodnocení hlíz

Posklizňové hodnocení hlíz bylo z pokusů této lokality prováděno ve všech pokusných letech. V roce 2020 se zastoupení velikostních tříd hlíz bramboru vlivem kapkové závlahy nejvíce změnilo u odrůdy Belana, kde bylo nejvíce tržních hlíz 35 - 55 mm (81,3 % oproti 65,7 % bez závlahy), u hlíz nad 55 mm se jejich podíl vlivem závlahy zvýšil u odrůdy Red Fantasy z 30,1 % na 51,4 %. Na zavlažované ploše výrazně narostla průměrná hmotnost hlízy u odrůdy Red Fantasy na 146,7 g (o 37,4 %). U všech odrůd se vlivem kapkové závlahy zvýšil výnos škrobu z ha, nejvíce u odrůdy Belana o 50,7 % na 7,28 t/ha. Naopak u odrůdy Euroresa se výnos škrobu vlivem závlahy zvýšil pouze o 14,0 %.

Zastoupení velikostních tříd hlíz bramboru v roce 2021 se obdobně jako v roce 2020 změnilo u odrůdy Belana, kde bylo více hlíz nad 55 mm (38,2 % oproti 12,3 % bez závlahy), u tržních hlíz 35- 55 mm se jejich podíl vlivem závlahy zvýšil u odrůdy Euroresa z 57,8 % na 67,8 %. Na zavlažované ploše výrazně narostla průměrná hmotnost hlízy u odrůdy Red Fantasy na 118,7 g (o 36,8 %). U všech odrůd se vlivem kapkové závlahy zvýšil výnos škrobu z ha, nejvíce u odrůdy Belana o 9,9 % na 7,87 t/ha, u odrůdy Euroresa se výnos škrobu vlivem závlahy zvýšil o 8,4 % (o 0,45 t/ha).

Zastoupení velikostních tříd hlíz bramboru se vlivem kapkové závlahy v roce 2022 nejvíce změnilo u odrůdy Belana, kde bylo více tržních hlíz nad 35-55 mm (58,4 % oproti 48,0 % bez závlahy) i více hlíz nad 55 mm (z 1,4 % na 8,2 %). Na zavlažované ploše se snížil podíl tržních hlíz 35-55 mm u odrůdy Red Fantasy o 16,3 % ve prospěch hlíz nad 55 mm, podobně u odrůdy Euroresa o 5,9 %. U všech odrůd se vlivem kapkové závlahy zvýšil výnos škrobu z ha, nejvíce u odrůdy Belana na 7,84 t/ha, u odrůdy Euroresa se výnos škrobu vlivem závlahy zvýšil na 7,06 t/ha (o 2,94 t/ha).

 

 

Graf 4: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Malý Bor na výnos hlíz v roce 2020

 

Graf 5: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Malý Bor na výnos hlíz v roce 2021

 

Graf 6: Vliv variant kapkové závlahy v lokalitě Malý Bor na výnos hlíz v roce 2022

 

 

Závěr

Závlaha brambor v podmínkách bramborářské oblasti Českomoravské vrchoviny není v současné době rozšířena. V minulých letech nebyla potřeba závlahy v této oblasti tak aktuální, jako je tomu v podmínkách posledních let. Překážkami rozšíření závlah může být povaha terénu, ale zvláště pak nedostatek vodních zdrojů pro závlahy. Proto řešení spočívá v používání kapkové závlahy, která má nižší spotřebu vody ve srovnání s klasickými závlahovými systémy postřikem. I přes vyšší pořizovací náklady lze najít další pozitiva tohoto systému, které spočívají kromě stabilizace produkce brambor v suchých letech i ve stabilizaci jejich kvality. Proto byl přímo v bramborářské oblasti ověřován vliv kapkové závlahy na výnos brambor. Na základě pokusů z let 2019 – 2022 lze konstatovat, že kapková závlaha vždy zvýšila výnos hlíz. Nejvyššího výnosu hlíz bylo dosaženo v roce 2022 (nejsušší vegetační období ze všech sledovaných let).

 

Poděkování:

Příspěvek je výsledkem řešení projektu TAČR TH04030159 a Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) 2018–2022 číslo MZE-RO1622.

 

Ing. Pavel Kasal, Ph.D.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod