Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií

Kategorie: Zajímavosti Zveřejněno: 13. listopad 2023

Z pohledu ochrany brambor lze pěstitelský rok obecně charakterizovat jako poměrně málo dramatický, ale s výraznými rozdíly mezi často i velmi blízkými pěstitelskými lokalitami. Proto skutečnost v konkrétních případech mohla být zcela jiná,

než je podáno v tomto příspěvku, který se nemůže vyhnout určitému zevšeobecnění. Situace s chorobami a škůdci v dané sezóně je samozřejmě dána průběhem povětrnostních podmínek v interakci s řadou dalších faktorů. V letošním roce měly zásadní vliv na vývoj porostů a intenzitu výskytu škodlivých činitelů především opožděný termín sázení a tím i posun ve vegetaci, přísušek, přívalové srážky a vysoké teploty. A samozřejmě každá odrůda se vyrovnala s letošními podmínkami jinak.

Choroby

Mezerovitost porostů nebyla nijak mimořádná, k čemuž bezesporu přispělo chladné jaro, takže se sadba nemusela odkličovat. Napadení bakteriózami a vločkovitostí bylo tak většinou průměrné. Přesto u některých porostů k infekci těmito chorobami došlo při vyšší kontaminaci sadby nebo při silnějším výskytu šednutí dužniny v sadbě. Častější byly fyziologické příčiny vyvolané teplotními výkyvy, kterými někdy sadba prošla. U citlivých nebo silně kontaminovaných odrůd pektinolytickými bakteriemi se objevilo ve větším měřítku i černání stonků, především na těžších půdách.

Aktinomycetová obecná strupovitost nebyla v letošním roce také závažnějším problémem, neboť v době nasazování hlíz, což je citlivé období pro infekci, byl ještě dostatek vláhy.

Plíseň bramboru, o které je také pojednáno v jiném článku tohoto čísla, se zcela vyhnula sadbovým porostům a sadba z domácí produkce by tak měla být bez výskytu této choroby. První výskyty plísně byly zjištěny až počátkem druhé srpnové dekády a v ošetřovaných porostech se nešířila. Podmínky po převážnou část vegetace nebyly vhodné pro infekci a její rozvoj z důvodu nedostatku srážek, vysokých teplot, jen krátkodobého ovlhčení listové plochy a od konce srpna naopak nízkých teplot v noci. Výskyty měly spíše lokální charakter a k širokému epidemickému šíření v pěstitelských oblastech nedošlo. Plíseň tedy nezpůsobila v letošním roce významné ztráty na výnosech a napadení hlíz.

obrázek: Plíseň bramboru

Alternariové skvrnitosti (hnědá a terčovitá skvrnitost listů), kterým průběh počasí v letošní sezóně více vyhovoval, se vyskytovaly častěji. Mnohdy to souviselo také se stresem způsobeným nedostatkem srážek a předčasným stárnutím spodních listových pater nebo s deficitem hořčíku. Oslabené porosty bývají častěji napadány. Po restrikci mancozebu, který měl poměrně dobrou účinnost proti alternariím a byl kontaktní součástí řady fungicidů, musí pěstitelé věnovat více pozornosti výběru přípravků, aby fungicidní program byl účinný proti plísni i alternariovým skvrnitostem.

V jednotlivých případech krátce po sklizni v teplých dnech září se objevily výskyty vodnaté hniloby projevující se rychlým rozkladem hlíz. Tato prakticky nepředvídatelná choroba způsobovaná houbami rodu Pythium pronikajícími do hlíz mechanickým poškozením má řešení pouze v okamžitém zastavení sklizně a jejím pokračování až po ochlazení pod 20 °C.

Vegetační podmínky, tj. výrazné vláhové a teplotní výkyvy, byly příčinou vyššího výskytu abiotikóz, tedy fyziologických poruch vyvolaných abiotickými faktory. Ochrana proti nim je možná jen u zavlažovaných porostů, částečně je lze omezit umělým ukončením vegetace. Jejich výskyt hodně závisí na odrůdě a zvláště v letošním roce je dán také termínem sázení. Častými problémy jsou nevyzrálost a loupání slupky, nárůstky a tvarové deformace. Kromě znehodnocení vlastní kvality hlíz bývá jejich důsledkem vyšší mechanické poškození s následnou infekcí původci skládkových chorob. Kvalitu konzumu poškodí i sklovitost hlíz. Klíčení, ke kterému docházelo již v brázdě, předznamenává také možné problémy s časným klíčením ve skladech, protože vysoké teploty zkrátily délku dormance. Předpokládat lze rovněž častější výskyt rzivosti dužniny, k níž některé odrůdy inklinují právě v letech s extrémními výkyvy počasí.

Škůdci

Podle náletu mšic celkem (graf 1) na žluté misky typu Lamberse byl v letošním roce výskyt přenašečů virů v sadbových porostech spíše průměrný až slabší. Obdobně to platí o mšici broskvoňové (graf 2), jejíž zastoupení v náletu se zvýšilo až v druhé polovině června. Od druhé poloviny července nálet mšic vlivem vysokých teplot opět významně poklesl. Nižší nálet mšic by měl znamenat i nižší výskyt viróz v sadbě, to ale prokážou až výsledky posklizňových zkoušek. Pravdou však je, že možnosti ochrany sadbových porostů proti mšicím se opět zúžily na pouhé dva skutečně účinné insekticidy a minerální oleje jsou stále neregistrované. Situace v pěstování sadby brambor je tedy velmi obtížná a kromě nedostatku účinných insekticidů ji prohlubuje i každoroční nejistota v udržení výjimky na velmi potřebný desikant na bázi diquatu.

Mandelinka bramborová vykázala obecně spíše průměrný výskyt, ale byly i jednotlivé lokality s vysokým výskytem a při nesprávném načasování insekticidní ochrany nebo použití pyretroidů způsobila problémy. Vlhké a studené jaro sice oddálilo první výskyty jarních brouků, nicméně následný teplý průběh počasí podpořil její rychlý vývoj. A i v bramborářské oblasti byly letos pozorovány dvě generace škůdce. Podle aktuálních výsledků letošních pokusů (graf 3) provedených na jižní Moravě patřily mezi přípravky s nejvyšší účinností insekticidy ze skupiny diamidů na bázi chlorantraniliprolu (Coragen 20 SP) a cyantraniliprolu (Benevia) a také přípravek ze skupiny spinosinů na bázi spinosadu (SpinTor), který lze využít i v ekologickém hospodaření. Velmi dobře účinkuje i přípravek NeemAzal T/S s účinnou látkou azadirachtin. Tento přípravek larvy přímo nehubí, ale zastavuje žír larev i dospělců. Naopak výsledky pokusů prokázaly velmi nízkou účinnost pyretroidů z důvodu výskytu rezistentních populací mandelinky k účinným látkám z této skupiny.

Drátovci vzhledem k teplému a suchému zářijovému počasí budou pravděpodobně nezanedbatelným problémem malopěstitelů a při klasickém pěstování bez odkameňování. Výskyt bude vyšší u pozdních sklizní.

autoři:

Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

fotografie: