Jarní inventarizace zdravotního stavu ozimů

Komplex chorob pat stébel

Primární vyšetření přítomnosti chorob pat stébel se orientačně posuzuje podle podílu rostlin se zahnědlými bázemi. Hranice významného výskytu by se měla nacházet mezi 25,0 až 30,0 % takto symptomatických rostlin jako indikátor pro použití fungicidního zákroku. V minulé sezóně bylo hodnoceno 194 porostů ozimů, z každého bylo odebráno minimálně 50 rostlin. Při vstupním vyhodnocení nekrotizace (zahnědnutí) bazálních částí rostlin jsme zjistili téměř shodný podíl rostlin se silně zahnědlými bázemi podobně jako podíl rostlin zcela bezpříznakových, v obou případech na úrovni pětiny všech hodnocených porostů. Tento stav mělo upřesnit následné laboratorní kultivační určení přítomnosti jednotlivých fytopatogenních druhů, především původce pravého stéblolamu (Tapezia iallundae).

Výsledky neodpovídaly původnímu vizuálnímu posouzení, rostliny se zahnědlými bázemi nebyly často patogeny infikovány vůbec. Četnost výskytu pravého stéblolamu byla relativně velmi nízká (těsně nad 5 % hodnocených porostů), jednalo se spíše o sporadické záchyty. Podobná situace byla zjištěna i pro druhy rodu Fusarium spp. Původce plísně sněžné Microdochium nivale byl přítomen v 60 % hodnocených porostů, což odpovídá známé četné přítomnosti zastoupení patogena v půdním prostředí. Vyšší frekvence pozitivně napadených rostlin v rámci jednoho porostu však opět byly málo časté.

Rozhodování o použití fungicidního ošetření lze zodpovědně provádět pouze při použití některé z klasických kultivačních nebo mikroskopických metod, jakožto i pomocí rychlých druhově specifických molekulárně-biologických testů, nikoliv pouze podle zahnědnutí bází rostlin. Tato zjištění se liší od zaužívaných pravidel jarní inventarizace ozimů, ale změněné podmínky období vegetačního klidu příznivé pro přezimování (nesouvislá sněhové pokrývka, jen krátkodobá období mrazů bez extrémních střídání mrazivých a bezmrazých dní) brání vážnějším poškozením rostlin, které by v opačném případě často doprovázel rozvoj patogenů.

Braničnatka pšeničná,  padlí a ostatní listové choroby na obilninách

 Prakticky u poloviny porostů ozimých pšenic (49 %) bylo zjištěno primární napadení původcem braničnatky pšeničné (Septoria tritici). Výskyty braničnatky byly v počátku jara významně vyšší než v roce předešlém, byla však druhá polovina vyhodnocovaných porostů, které byly bez napadení. Rozvoj epidemie této choroby kulminoval již na počátku měsíce května a to díky průběhu počasí a intenzivnímu růstu porostů, které se rychle uzavřely pro průchod světla do nižších listových pater. Tam vznikalo mikroklima příhodné rozvoji houbových patogenů. Napadení bylo lokalizováno na 4. až 5. listu shora, sloužilo tedy jako zdroj infekce pro jeho přenos na rozhodující horní listová patra. Pokud se v tomto období podařilo účinně fungicidně zasáhnout, znamenalo to velkou naději, že listové choroby budou do konce vegetace významně regulovány. Díky suchému a slunečnému červnu se pozdní napadení horních dvou listů dále šířilo až v první polovině července tedy v období pozdní mléčné zralosti, kdy výnosové dopady napadení nebyly výrazné.   

Na počátku května byl zjištěn i významný nárůst výskytu padlí pšenice (Blumeria graminis), hnědé skvrnitosti ječmene (Pyrenophora teres) a rhynchosporiové skvrnitosti převážně na ječmeni ozimém (Rhynchosporium secalis). Podle předpokladů se objevily nerovnoměrně rozšířené výskyty rzi plevové (Puccinia striiformis) a to podle náchylnosti odrůd. I u těchto patogenů se včasně provedená fungicidní ošetření ukázala být velmi efektivními.

Průzkum výskytu zdrojů infekce fuzárií v klasech obilnin v roce 2023

V období před metáním porostů ozimých pšenic pravidelně věnujeme pozornost infekci klasovými fuzárii. Riziko výskytu těchto nebezpečných houbových chorob závisí předně na dostupném zdroji infekce.  Hlavním zdrojem inokula jsou infikované posklizňové zbytky ležící na povrchu půdy, především pak kukuřičné slámy z minulých let, kdy byla plodina na pozemku pěstována.

V těchto odumřelých pletivech se formují haploidní mycelia, která prorůstají příčně cévním systémem. Plodnice, které obsahují pohlavní spory se nazývají perithecia. Rostlinné zbytky, které leží v povrchových částech ornice jedno nebo i dvě zimní období se plodnicemi - perithecii pokrývají v pozdním jarním období. V peritheciích se tvoří askospory přibližně po dobu 10 dnů.

Z vřecek uvnitř perithecií jsou vymršťovány askospory na relativně velké vzdálenosti. Následný přenos askospor fuzárií vzdušnými proudy v atmosféře dosahuje značné vzdálenosti a je zodpovědný za uchycení infekce i na polích vzdálených od jejího zdroje mnoho kilometrů, to znamená, že stejné ohrožení platí jak pro porosty založené po kukuřici, tak i na sousedních pozemcích, i když předplodina byla „méně riziková“.

Na konci druhé květnové dekády, kdy nejranější odrůdy v teplých oblastech začínají metat, jsme provedli první plošný průzkum výskytu plodnic fuzárií a jejich zralosti. Zopakován byl přibližně o dva týdny později, kdy metání nastává u odrůd střední ranosti  ve většině nížinných produkčních oblastí.

Posklizňové zbytky kukuřice byly odebrány z 27 pozemků s porosty obilnin zasetých po předplodině kukuřici. Mikroskopicky byla vyhledávána perithecia, určena jejich zralost a uvolňující se askospory.

obr1.: Perithecia (plodnice) na rostlinném zbytku kukuřičné slámy        Foto: Matušinský

Základní podmínkou vzniku epidemie je, že se oba  procesy - kvetení klasu a uvolňování zralých infekčních zárodků fuzárií setkají. Vše dále zásadním způsobem ovlivňuje počasí, vysoká vlhkost a srážky. A tak epidemická situace právě díky počasí doznala zcela nečekaného rozuzlení.

Výsledky hodnocení výskytu zárodků fuzárií z roku 2023 jsme pro lepší představu srovnali s parametry, zjištěnými v posledním významně epidemickém roce klasových fuzárií -2020 (graf 1). Všechny sledované hodnoty roku 2023 byly významně vyšší než v roce 2020. Podíl vytvořených perithecií a především široké časové období uvolňování askospor (řada vzorků obsahovala askospory zralé i postupně dozrávající) splnila podmínku vysokého rizika vzniku epidemie.

Veškeré riziko napadení však nakonec bylo v průběhu kvetení porostů obilnin významně sníženo absencí srážek, kdy od 5. června až do konce měsíce prakticky nepršelo. Zajímavým ukazatelem, který se výrazně lišil mezi oběma roky 2020 a 2023 byla například délka doby slunečního svitu, která byla loni o třetinu delší než ve zmiňovaném roce epidemickém (graf 2), což jistě infekční podmínky (vzdušnou vlhkost) také ovlivnilo. 

  
Listové choroby pozdního vývoje porostů po kvetení

Rozvoj epidemie rzi pšeničné (Puccinia recondita) nastává v době po kvetení ozimých pšenic, což připadá na první dekádu měsíce června. Choroba se v oblastech s jejím pravidelným silným výskytem (například nížiny kolem řeky Moravy) objevila o něco později, ale její kulminace v období počátku července měla velmi silný infekční gradient. Pro pořádek je třeba připomenout, že v roce 2022 prakticky nenastalo její významné rozšíření, což je jev zcela výjimečný a odchylný od běžného stavu po dlouhá desetiletí.

Velmi silným rozvojem ramuláriové skvrnitosti (Ramularia collo-cygni) bylo provázeno nalévání zrna ječmenů. Chorobu bylo možné účinně potlačit preventivními aplikacemi fungicidů před objevením se klasů.

Autoři: Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Markéta Hambálková, Eva Lecianová, Mgr.Dominik Bleša, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D.,  Ing. Simona Růžková, Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.