V rámci testování konvenčních zemědělských plodin v pokusném agrolesnickém systému (ALS) jsme kromě jednoletých zemědělských plodin založili též pokusy pro ověřování méně intenzivně obhospodařovaných vytrvalých plodin, jako například maliník, nebo křen selský.
Hlavním důvodem výběru křene byla jeho uváděná nízká náročnost pěstování (zvládne sucho a toleruje částečné zastínění), agrotechnické požadavky a dobrá dostupnost sadby v požadovaném množství. Cílem experimentu bylo zjistit jak podmínky ALS ovlivňují kvantitativní a kvalitativní parametry křene.
Materiál a Metodika
V letech 2018–2019 byl pro experimentální účely založen liniový silvoorebný systém ALS-1 (0,6 ha; 60 x 100 m) transformací z přestárlé školky vzrostlých dřevin (15 let). Vzdálenosti mezi liniemi javorů, lip, jasanů, jeřábů a tureckých lísek jsou 7, 10 a 15 metrů. Orná půda v těchto plodinových pásech ALS se od té doby obhospodařuje stejným agronomickým postupem s jednoletými plodinami jako sousední pole (45 ha, 50 m od ALS) ve spolupráci s místním zemědělským družstvem. Pokusná výsadba křene (Armoracia rusticana) byla založena ve třech variantách s různou mírou zastínění dřevinami v nejužším plodinovém pásu ALS (viz obrázek 1.), vždy pak po 20 rostlinách, v každém ze třech opakování ve variantě. Dohromady na variantu, „zastíněné“, „polostín“ a „nezastíněné“ připadá 60 rostlin křene, celkově v pokusu pak 180 rostlin. Návrh schématu pokusu o sponu 0,6 × 0,6 m mezi jednotlivými rostlinami též zohledňuje možnosti statistického posouzení míry vlivu vzdálenosti rostlin od příkmenného pásu a linie dřevin ALS. Křen jsme plánovali sklízet opakovaně, tzn. pěstovat vytrvalým způsobem bez každoroční výsadby.
Stanoviště pokusu se nachází v rámci areálu Michovky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích. Pozemek leží v rovině s všesměrnou expozicí v nadmořské výšce 310 m nad mořem, klimaticky spadá do teplého, mírně suchého regionu. Roky 2019 – 2024 byly podle Českého hydrometeorologického ústavu s průměrnými ročními úhrny srážek 519 – 629 mm a průměrnou roční teplotou 8,7 – 10,9 °C. Při rozborech půdy, modální hnědozemě na spraších, v roce 2023 byly zjištěny následující hodnoty půdních živin a parametrů orniční vrstvy 5–15 cm v intervalech pH aktivní: 6,65 – 6,69; Cox[%]: 1,32 – 1,48; P [mg/kg]: 77 – 89; K: 119 – 136; Ca: 2160 – 2281; Mg: 145 – 154.
Před výsadbou byl prostor plodinového pásu ALS připraven hlubokou orbou a srovnán. Výsadba křene dodaného firmou zahradnictví Flos s. r. o. pak byla provedena na přelomu října a listopadu 2021 z květináčů předpěstovaných rostlin. Do jamky pod rostlinu byl přidán kompost z rozložené dřevní štěpky, dále výsadba nebyla hnojena ani zavlažována.
U rostlin křene byl v letech 2022 a 2023 zjišťován počet listů a výška rostlin. V dubnu roku 2024 proběhla sklizeň podzemního kořenového systému (viz obrázek 2.). Vzorky kořenového systému křene (36 ks) bylo následně odesláno do laboratoře Zahradnické fakulty Mendelovi univerzity v Brně, kde byly hodnoceny následující kvalitativní parametry: povrch křene, barva povrchu křene, ohebnost křene, stálost barvy po nastrouhání, vůně po nastrouhání, chuť kořene a ostrost, chuť dle vjemu, referenční obsah sušiny, a obsah vitamínu C. Výsledky hodnocení parametrů byly statisticky zpracovány parametrickými a neparametrickými metodami analýzy rozptylu (ANOVA) s využitím programu Unistat.
Výsledky
Počet listů na rostlinu
Hodnocení počtu listů křene v pokusu proběhlo v září 2023. Třebaže je zřejmý trend poklesu počtu listů s rostoucím zastíněním – vzdáleností od linie dřevin, rozdíl mezi jednotlivými variantami nebyl statisticky průkazný.
Při porovnání všech tří variant dohromady v počtu listů s rostoucí vzdáleností od příkmenného pásu dřevin byla zjištěna statisticky průkazná odchylka vzdálenosti „nejdále 1,8“ od „dále 0,6“ a „nejblíže“. Vzdálenost od příkmenného pásu nejbližšího řádku křene je zhruba 1 metr. Pro názornost jsou v grafu číslo 1 rozlišeny jednotlivé varianty výsadeb z hlediska průměrného počtu listů na rostlinu.
Obrázek 1.: Pohled na umístění všech tří variant výsadeb křene v plodinovém pásu ALS Michovky s detailem na variantu výsadby „zastíněné“ vzrostlými dřevinami (lípy, jasany, V=10-11m), červenec 2023 a vpravo stav výsadby křene varianty „nezastíněné“ v srpnu 2023, ALS-1 Michovky, Průhonice.
Graf 1.: Počet listů na rostlinu v závislosti na vzdálenosti od linie dřevin, příkmenného pásu.
Maximální výška rostlin (hlavních výhonů)
Zatím co z měření maximálních výšek rostlin křene v září 2023 nebyly zjištěny statisticky průkazné odchylky mezi variantami výsadeb, v případě měření v červnu 2024 dosáhly varianty „polostín“ a „zastíněná“ statisticky průkazně vyšší výšky než „nezastíněná“ varianta (Viz graf číslo 2)
Graf 2.: Maximální výšky výhonů rostlin křene v závislosti na variantě výsadby (zastínění)
Jak je z grafu číslo 3 zřejmé, v roce 2023 i v roce 2024 byl u výšky zjištěn obdobný trend jako u listů vlivu vzdálenosti výsadby křene od příkmenného pásu, kdy v řádcích „nejblíže“ dosahovalo nejnižších průměrných maximálních výšek rostlin (homologická skupina A), „dále 0,6“ výšek o něco vyšších (B) a výsadby „dále 1,2“, „nejdále 1,8“ pak shodně spadaly do homologické skupiny C.
Graf 3.: Závislost maximálních výšek rostlin v září 2024 a v červnu 2024 v jednotlivých variantách výsadeb na vzdálenosti od příkmenného pásu dřevin agrolesnického systému.
Výnos kořenové části křene
Průměrná hmotnost kořene na rostlinu v průměru činila 110,3 g a u nejlepších rostlin nepřesáhla 426 g. Pravděpodobně z důvodu vysoké variability nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly výnosů kořenů jak mezi jednotlivými variantami výsadeb, tak mezi vzdálenostmi od příkmenného pásu. Různé trendy výnosů ve vztahu k vzdálenosti od příkmenného pásu ukazuje graf číslo 4.
Graf 4.: Výnos kořenové části křene v závislosti na variantě výsadby a vzdálenosti od příkmenného pásu po sklizni v dubnu 2024
Hodnocení kvalitativních parametrů kořenů křene
Výsledky hodnocení parametrů vzorků kořenů křene dle Klasifikátoru křene (Petříková et al., 1998).
- Povrch kořene: Kořeny ve variantě „nezastíněné“ jsou statisticky průkazně více vrásčité než ve variantě „zastíněné“.
- Stálost barvy po nastrouhání: Nejnižší stálost barvy po nastrouhání je ve variantě „nezastíněné“, zatímco ve variantě „polostín“ byla zjištěna nejvyšší stálost barvy kořene křene.
- Vůně po nastrouhání: Mezi variantami nejsou statisticky průkazné rozdíly. Respektive statistickou metodou Dunett byl zjištěn jistý náznak vyšší intenzity vůně v „nezastíněné“ variantě.
- Chuť kořene, ostrost: Stejná situace jako v případě 5). Metodou Dunett byl zjištěn jistý náznak vyšší ostrosti (střední ostrost) kořene ve variantě „nezastíněné“ oproti „zastíněné“ variantě výsadby křene.
- Chuť dle vjemu: Podobná situace jako v případě 5), 6). Mezi variantami nejsou statisticky průkazné rozdíly, metodou Dunett zjištěno, že „nezastíněná“ varianta je spíše hořká, zatímco zastíněná spíše „nasládlá“.
- Obsah vitamínu C : byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantami „nezastíněná“ a „polostín“ (B; 430,3, respektive 351,5 mg/kg), a variantou „zastíněné“ (A; 191,6 mg/kg) s výrazně nižším obsahem vitamínu C (Graf 5.)
Obrázek 2.: Detailní záběr na sklizenou číst kořenového systému křene
Graf 5.: Vliv varianty výsadby křene na koncentraci vitamínu C v kořenech
Diskuze
Přestože podle některých autorů křen zvládne růst v téměř jakékoli půdě (Walters, 2021), je zřejmé, že podle popisu vhodného stanoviště pro růst, upřednostňuje půdy na živiny bohaté, hluboké, jílovito-písčité (Kabus, 2022). Lokalita Michovky s těžkou jílovitou půdou se spraší proto nepředstavuje úplně ideální místo pro pěstování. Obzvláště mají-li rostliny tvořit objemné kořeny schopné zajistit dostatečnou produkci. Podle Klasifikátoru č. 70 (Petříková et al., 1998) lze považovat hmotnost kořene na rostlinu pod 1000 g za velmi nízkou a 1500–2000 g za střední což ostře kontrastuje s námi sklízenými rostlinami kdy sklizeň kořene na rostlinu nepřesáhla 426 g a v průměru činila 110,3 g.
Odborná literatura uvádí rozsah obsahu vitamínu C v rozmezí hodnot 25 – 300 mg na 100 gramů čerstvé váhy (Rivelli et al., 2017). V našem případě byly zjištěny hodnoty obsahu vitamínu C v rozsahu 19,2 – 43 mg v závislosti na variantě výsadby a míře osvitu, což při porovnání s tabulkou v Klasifikátoru č. 70 hodnotící obsah vitamínu C v kořeni křene odpovídá nízké koncentraci stanovené pod 100 mg na 100 gramů čerstvé váhy.
Důvodem celkově slabších produkčních i senzorických parametrů křene v ALS může být skutečnost, že pokus byl založen do již vzrostlého ALS a mladé rostliny byly vystaveny silné konkurenci vysokých stromů – v půdě i nad ní (kořeny, stín, redukce srážek a slunečního záření) v kombinaci s těžkou jílovitou půdou s podílem spraše.
V porovnání více faktorů našeho pokusu vychází jako nejvhodnější „stanoviště“ pro pěstování křene selského ve vzrostlém agrolesnickém pokusu – mírně zastíněné části (polostín pod jasany), kde bylo dosaženo dobrého výnosu a současně kvalitativních parametrů.
Závěry
Třebaže absolutní objem sklizní kořenové části křene v našem pokusu byl velmi nízký, lze ve variantách výsadeb „nezastíněné“, „polostín“ a „zastíněné“ shledat, stejně tak jako u faktoru vzdálenosti od příkmenného pásu dřevin jisté trendy, jaké mohou ovlivňovat růstové vzorce v dospělých agrolesnických systémech, kde by byl křen případně pěstován.
Poděkování
Institucionální podpora, 8027, Výzkumného ústavu pro krajinu, v. v. i. a doc. Neugebauerové z Ústavu zelinářství a květinářství ZKF MENDELU za analýzy křene.
Autoři
Bubeník Jaroslav, Weger Jan, Jobbiková Jana
Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i., Květnové náměstí 391, 252 43, Průhonice
Literatura:
Kabus I. Armoracia rusticana – Meerrettich (Brassicaceae), Heilpflanze de Jahres 2021. Bochum: Jahrbuch des Bochumer Botanischen Vereins; 2022.
Petříková K, Urbánková J, Faberová I. Klasifikátor descriptor list Genus Armoracia P.Gaertn., B. Mey. et Scherb. MZLU ZF Lednice na Moravě:“Genetické zdroje“ č. 70; 1998.
Rivelli AR, Caruso MC, De Maria S, Galgano F. Vitaimn C content in leaves and roots of horseradish (Armoracia rusticana): Seasonal variation in fresh tissues and retention as affected by storage conditions. 2017;29(10):799-6.
Walters S.A. Horseradish: A Neglected and Underutilized Plant Species for Improving Human Health: Horticulturae. 2021; 167(7): 1-12. https://doi.org/10.3390/horticulturae7070167