Jak na patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa, které způsobují fomové černání stonku řepky olejky ozimé?

Autor: Plachká Eva, Oseva vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava, Purkyňova 10, 746 01 Opava

Úvod

Patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa jsou původci fomového černání stonku řepky olejky ozimé. Choroba je příčinou nouzového dozrávání a významně se podílí na výnosových ztrátách. V ČR je potvrzen výskyt obou patogenů. Její výskyty jsou závislé na podmínkách pro vývoj patogenů a infekci řepky. Na základě signalizace jejího výskytu se provádí fungicidní ošetření.

Materiál a metodika

Hodnocení letu askospor

Sledování letu askospor Leptosphaeria maculans, L. biglobosa bylo hodnoceno pomocí lapače spor systém Burkard. Ty pracují na principu záchytu spor v 7 denních intervalech na Melinex pásku s nanesenou lékárenskou vazelínou a umístěnou horizontálně na otočný válec. Z jedné lapací pásky bylo připraveno 7 mikroskopických preparátů. Ty jsou hodnoceny při zvětšení cca 300 ×. Byly stanoveny denní záchyty askospor. Pozorování byla zpravidla prováděna na lokalitě Opava předměstí od září do října.

Průběh počasí

Vedle letu askospor byl hodnocen vliv srážek a teplot na napadení řepky patogeny Leptosphaeria spp. Údaje byly sledovány v kritických obdobích pro vývoj patogenů a infekci řepky: setí, vzcházení a podzimní vegetace (srpen až říjen). Pracovali jsme s denními a dekádními hodnotami meteorologických údajů srážek a teplot (Zdroj ČHMÚ). Dále bylo hodnoceno napadení řepky olejky původci fomového černání a to na podzim (listy, kořeny) a před sklizní (stonky, kořeny). Na základě posouzení počasí a napadení byly zpracovány závěry pro doporučení fungicidního ošetření řepky.

Hodnocení prvních výskytů

Podzim: Kontrola v porostu byla prováděna v 14 denním intervalu od počátku vzcházení řepky do konce října. Při průchodu porostem po uhlopříčce byl na pěti či deseti místech zaznamenán počet napadených rostlin. Doporučení pro ošetření pokud bylo napadeno 15 % rostlin a více.
Na jaře byla kontrola v porostu prováděna od počátku prodlužovacího růstu řepky do butonizace stejným způsobem jako na podzim. Doporučení fungicidního ošetření pokud bylo napadeno více než 10 % rostlin.

Diagnostika

V rámci mapování zastoupení obou patogenů v ČR republice probíhal a probíhá sběr listů s příznaky napadení. Z pletiv byly opakovaným přeočkováním na pevných živných půdách získány ve sterilních podmínkách čisté izoláty patogenu, které byly klasifikovány pomocí molekulárních metod – PCR.

Výsledky

Hodnocení letu askospor

V letech 2016 a 2017 byly nejvyšší nálety zaznamenány v září a říjnu 2017. Tomu odpovídalo napadení listů v říjnu 2017 a stonků a kořenů v období dozrávání řepky na konci června 2018. Výsledky záchytů askospor jsou uvedeny v grafech 1 až 2.

 Počty zachycených askospor

Graf 1: Počty zachycených askospor Leptosphaeria maculans, L. biglobosa, Opava, říjen 2016

 Počty zachycených askospor

Graf 2: Počty zachycených askospor Leptosphaeria maculans, L. biglobosa, Opava, září, říjen 2017

Vliv počasí na napadení

Vliv počasí na napadení řepky původci fomového černání stonku je v Opavě sledován dlouhodobě. Na základě posouzení průběhu počasí v ročnících vysokého napadení 2001/2002 a 2017/2018 a v letech nízkého napadení bylo zjištěno, že vývoj patogenů L. maculans, L. biglobosa a uvolňování askospor ovlivnila výše srážek a jejich rozložení v srpnu a září. V polovině září 2001 byly výskyty fomového černání zaznamenány již na děložních listech, v listopadu 2001 bylo na kořenovém krčku napadeno okolo 25 % rostlin. V tomto roce byly vysoké srážky zaznamenány v 1. dekádě srpna, nadprůměrné srážky byly také v září. V roce 2017 byly první zvýšené výskyty choroby zaznamenány na konci září, napadení kořenových krčků před zimou bylo ojedinělé. Nadprůměrné srážky byly v srpnu. V obou letech byly v říjnu vysoké teploty, průměrné měsíční hodnoty byly vyšší než 10 °C. V roce 2017 byla mírnější zima. Frekvence napadení před sklizní byla v obou ročnících vysoká mezi 80 až 90 % (Graf 3).
Rozložení a množství srážek v srpnu a září je významné pro časné napadení řepky v září. Zdrojem infekce v této době jsou nezapravené posklizňové zbytky řepky vzešlé z výdrolu na sklizených plochách z předcházející vegetační sezóny.

 Průběh teplot a srážek v kritickém období pro vývoj patogenů

Graf 3: Průběh teplot a srážek v kritickém období pro vývoj patogenů Leptosphaeria spp. a napadení řepky, Opava, teploty a srážky – ČHMI Otice

Hodnocení prvních výskytů choroby v porostu

První výskyty fomového černání na podzim 2016 byly zaznamenány na 1. a 2. pravém listu v druhé polovině září. Jednalo se o ojedinělé výskyty. Další výskyty byly zaznamenány na konci října, kdy bylo na fungicidně neošetřených plochách napadeno až 40 % rostlin. Frekvence napadení kořenů a kořenových krčků byla před sklizní 2017 střední mezi 50 až 60 %. Na podzim 2017 byly první výskyty fomového černání stonku řepky na listech zaznamenány na konci září. Napadeno bylo okolo 10 % rostlin. Před zimou na fungicidně neošetřené kontrole bylo napadeno až 50 % rostlin. Napadení kořenů a kořenových krčků před zimou nebylo zaznamenáno. Napadení před sklizní 2018 bylo vysoké až 90 % rostlin na fungicidně neošetřené ploše. V ročníku vysokého napadení 2001/2002 byly první výskyty pozorovány v polovině září na děložních listech.
Na podzim 2016 a 2017 byly splněny hodnoty pro fungicidní ošetření.

Diagnostika

Diagnostika izolátů patogenů L. maculans, L. biglobosa byla provedena na ČZU v Praze. U izolátů patogenů z listů řepky byly potvrzen výskyt obou patogenů. Patogen L. maculans byl zastoupen ve větší míře.

Dedikace: Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR NAZV QJ1610217 a QK1710397.