Ochrana proti škůdcům pomocí houby Lecanicillium muscarium

Autoři: Jiří Havel, OSEVA PRO s.r.o., Výzkumný ústav olejnin Opava, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.; Eliška Ondráčková, Agritec Plant Research, Šumperk

Ochrana rostlin proti škůdcům je v současné době stále problematičtější. U mnoha škůdců se rozvíjí rezistence vůči insekticidům, anebo se sem rezistentní druhy rozšiřují z jiných oblastí. Mezi druhy rezistentní na největší množství účinných látek patří např. zápředníček polní Plutella xylostella, nebo mandelinka bramborová Leptinotarsa decemlineata. Možnosti chemické ochrany jsou dále omezovány zákazy používání některých pesticidů. Stále větší důraz je proto kladen na snižování infekčního tlaku škůdců pomocí metod integrované ochrany včetně využití biologických metod.

K nalezení houby Lecanicillium muscarium došlo v roce 2013. při rutinním laboratorním testu rezistence škůdců na účinné látky insekticidů. Pro testy rezistence nesmí být použiti jedinci jevící známky nějakého poškození, aby nedošlo ke zkreslení výsledků testu. Test trvá 24 hodin, po jeho ukončení ze sběru na hořčici bílé u Bílovce byli 3 blýskáčci zcela obaleni houbovým myceliem. Nález byl velmi zajímavý, protože blýskáčci běžně nebývají napadeni houbami, překvapující bylo také, jak rychle dokázala houba zcela vitálního jedince obrůst. Ve spolupráci s ústavem Akademie věd se houbu podařilo izolovat a identifikovat, což umožnilo otestovat její účinnost v laboratorních a polních podmínkách.

Ochrana proti blýskáčku řepkovému je komplikována jeho rezistencí vůči syntetickým pyretroidům. V současné době je na blýskáčky registrováno 117 přípravků, ze kterých je více než polovina již neúčinných kvůli rezistenci a velká část těch dosud účinných je vznikem rezistence ohrožena. Za této situace by účinná alternativní metoda ochrany byla velkým přínosem, nalezení entomopatogenní houby na blýskáčcích vypadalo proto velmi slibně. V laboratorních testech bylo zjištěno, že tato houba napadá blýskáčky jen velmi neochotně. K infekci došlo až za dva týdny, to vylučuje její použití v polních podmínkách, protože tam je potřebný relativně rychlý účinek. V polních pokusech se neprokázala účinnost této houby na blýskáčky a krytonosce.

Ze Středomoří se k nám rozšiřuje nový škůdce řepky a brukvovitých plodin zápředníček polní Plutella xylostella. U něj je situace ještě horší, protože zápředníček je rezistentní na pyretroidy i organofosfáty. V současné době je na něj registrován jediný účinný přípravek na bázi neonikotinoidů. Houba Lecanicillium muscarium na něj účinkuje jen slabě, podstatně účinnější jsou houby Beauveria bassiana a Isaria fumorosea. Velmi dobře naopak účinkovala na housenky jiného motýla – běláska zelného Pieris brassicae.

Velmi úpornými škůdci jsou molice. Jsou to polyfágní druhy, vyskytují se proto na mnoha druzích rostlin. Brukvovitou zeleninu na zahrádkách napadá molice vlaštovičníková Aleyrodes proletella. Z brukvovité zeleniny preferuje růžičkovou kapustu, na té často bývá v kalamitním množství. Na jiných plodinách, např. na máku nebo řepce, se může také objevit, tam je její výskyt většinou sporadický. Je nepříjemně odolná proti insekticidům, syntetické pyretroidy na ni neúčinkují. Je citlivá na organofosfáty, ty ale mají nepříjemně dlouhou ochrannou lhůtu. Kromě toho k napadení dochází v konzumní zralosti, kdy je ošetření insekticidy problematické. Houba L. muscarium překvapivě dobře účinkuje hlavně na nepohybující se vývojová stádia této molice, nelze vyloučit ani účinek na dospělce. Podmínkou dobrého účinku je vysoká vzdušná vlhkost při aplikaci a po dobu několika dnů po ní. Nejlepší je houbu aplikovat na počátku deštivého období. V suchých létech (2015, 2018) je aplikace neúčinná. Výhodou je, že u tohoto bioagens není žádná ochranná lhůta, zeleninu je proto možné bez obav konzumovat kdykoliv po aplikaci.

Trochu jiná situace je u molice skleníkové Trialeurodes vaporarium. Tato molice pochází z tropických oblastí, vyskytuje se proto hlavně ve sklenících a bytech, ve volné přírodě není schopna dlouhodobě přežívat. Také nenapadá všechny rostliny stejně, velmi oblíbené jsou např. fuchsie, pelargónie (Pelargonium zonale, P. hortorum), bobkový list (Laurus nobilis) a mnoho dalších druhů. Ve sklenících je trvale vysoká vzdušná vlhkost, zdálo by se, že tady musí houba účinkovat také velmi dobře. Ve skutečnosti houba velmi dobře účinkuje jen na nepohybující se stádia molice skleníkové – vajíčka, larvy, puparia, na dospělce je téměř neúčinná. Aplikaci je proto nutno provést v době, kdy převládají tato nepohyblivá stádia, pak je účinnost ošetření velmi dobrá. Ošetření mělo dlouhodobý účinek, ještě za měsíc po aplikaci byl výskyt molic v ošetřeném skleníku velmi nízký. U molice skleníkové bude zřejmě nutno kombinovat biologickou a konvenční chemickou ochranu podle toho, jaká vývojová stádia převládají.

Biologické přípravky mohou být zcela rovnocenné a v některých případech i vhodnější než konvenční chemické insekticidy, podmínkou je ale jejich správné použití za pro ně příznivých podmínek. Jako každé živé organismy i ony potřebují vhodné podmínky pro život, pokud je nemají, tak je jejich účinek nedostatečný. Houba L. muscarium by po registraci mohla představovat velmi dobrou variantu pro ošetření zeleniny na zahrádkách a kultur ve sklenících.

Obr. 1: Dospělci molice skleníkové na muškátu

Obr. 2: Odumírající molice na bobkovém listu po ošetření L. muscarium