Zajímavosti z podzimních pokusů 2018.
Autor: T.Spitzer, Agrotest fyto, s.r.o.
Podzimní setí, vzcházení a vývoj ozimých řepek bylo velmi ovlivněno průběhem počasí v různých oblastech České Republiky. Tam, kde na přelomu srpna a září vydatně napršelo, jsou porosty řepek v dobrém stavu, v řadě oblastí ČR je tomu ale naopak. Průběh počasí roku 2018 bude jistě ještě mnohokrát analyzován, ale jedno je jisté už teď, a sice to, že to byl velmi suchý rok a že i podzim tohoto roku bude hodnocen jako dlouhý, teplý a suchý.
Tento průběh podzimního počasí ovlivnil nejen vzcházení a zapojení řepkových porostů, ale způsobil na řadě lokalit silný výskyt dřepčíků a jejich škodlivosti na vzcházejících rostlinách. K této situaci začíná docházet pravidelně a kromě počasí má na zde významný vliv zákaz některých neonikotinoidových insekticidních látek používaných jako mořidla. Tam, kde došlo k silnému výskytu dřepčíků při vzcházení ozimé řepky, bylo i letos nutné zasáhnout alespoň jednou insekticidním postřikem. V pokusech s ozimou řepkou připravovaných na polní den ZVU Kroměříž, s.r.o. na jaro 2019 byla část pokusů zaseta osivem namořeným mořidlem Lumiposa. Jako náhrada za insekticidní moření neonikotinoidy se používá od roku 2017. Jde o mořidlo s novou látkou ze skupiny antranilických diamidů. Podle údajů od výrobce účinkuje hlavně na dřepčíky, květilku zelnou a pilatku řepkovou. Proti mšicím je účinnost slabší. Že mořidlo funguje, bylo vidět při vzcházení pokusů (Obrázek č. 1).
Obrázek č. 1
Plevele
Regulace plevelů v ozimé řepce v podzimním termínu byla a stále je základem pro její úspěšné pěstování. Je to hlavně způsobeno velmi úzkým spektrem dostupných a použitelných přípravků a koncentrace jejich časového termínu pro aplikaci do termínu preemergentního nebo časně postemergentního. To poskytuje výhodu v tom, že po zasetí ozimé řepky a provedení aplikace herbicidů není potřeba se cca 10-14 dní o ní dále starat a uvolnit si tak čas pro jiné práce. Na druhé straně stále častější sušší počasí v tomto období způsobuje často zhoršení účinnosti těchto aplikací. Poslední roky je sušší průběh počasí v druhé polovině srpna a počátkem září poměrně pravidelný a tato situace by nahrávala spíše termínům aplikací časně postemergentním a postemergentním. Výběr herbicidů pro tyto termíny aplikací je ale velmi omezený.
Na podzim letošního roku měli pěstitelé řepky poprvé možnost využít nový herbicid pro čistě postemergentní aplikaci proti plevelům BELKAR (Pikloram 48 g a.i. + arylex 10g a.i./l). V pokusech prováděných v ZVU Kroměříž s.r.o. byl tento přípravek zkoušen v letech 2015-2017 v dávce 0,25 l/ha postemergentně v BBCH řepky 12-14 i jako následná aplikace po preemergentně působících herbicidech. Tato dávka je také doporučována pro praktické použití pro pěstitele řepky. Belkar má dostatečně široké deklarované použití proti významným plevelům ozimé řepky jako jsou svízel, heřmánkovité plevele, hluchavky, kakosty, kokošku pastuší tobolku nebo zemědým. V dávce 0,25 l/ha je účinnost o něco nižší na úhorník, mák vlčí, violky a penízek. V případě, že pěstitel ví, že se na jeho polích tyto plevele vyskytují ve velké míře, je dobré počítat při použití Belkaru s kombinacemi, které pojistí dostatečnou účinnost i na tyto plevele. Jako velmi perspektivní se jeví použití Belkaru jako následná aplikace po preemergentně aplikovaném přípravku obsahujícím metazachlor (např. Metazamix) nebo pethoxamid (Successor). V případě nevhodných podmínek pro preemergentní aplikace je možné aplikovat Belkar v tank mix s metazachlorem v jedné postemergentní aplikaci (např. Belkar + Metazamix). Tato kombinace herbicidního sledu si v pokusech excelentně poradila jak s heřmánkovitými plevely, svízelem, mákem vlčím i úhorníkem a navíc i s penízkem rolním, kakosty a letními pleveli - merlíkem bílým, laskavcem. V případě, že je na polích vysoký výskyt violky jsou možné kombinace s přípravky Metazamix, Successor, nebo Terridox,
Mšice
Podzimní setí ozimé řepky pro sklizeň 2017 probíhalo sice za suchých podmínek, ale díky srážkám, které spadly v první polovině srpna většina porostů dobře vzešla a vytvořila dobře vyvinuté a husté porosty. Vzhledem k nemoření neonikotinoidovými insekticidy se očekávaly obvyklé problémy s dřepčíky, pilatkami a lokálně s larvami osenic. Tito škůdci ale na podzim 2016 problémem nakonec nebyli, zato se vyskytl problém jiný a to naprosto neočekávaný. V říjnu se porostech řepek objevily mšice a to mšice broskvoňová (Myzus persicae), a to plošně na území Moravy i Čech. Lokálně byly hlášeny případy natolik silného napadení, že musely být části honů zaorány. Kromě škod působených přímým sáním je také přenašečem viróz – u řepky TYMV a TuMV. Výskyt tohoto druhu mšice na podzimních osevech řepek není žádnou zvláštností, to co bylo pro podzim 2016 neobvyklé, byl jednak plošný výskyt a potom naprosto výjimečná míra napadení porostů.
Na podzim 2018 se vyšší výskyt mšice broskvoňové opakoval, ale silné výskyty se objevily pouze lokálně. Dalším rozdílem oproti kalamitě z podzimu 2016 byl pozdější výskyt mšic. Větší výskyt byl zaznamenán v pokusech až koncem října a v té době měly už řepky 6-8 listů a přímá škodlivost projevující se likvidací listové plochy i celých rostlin se neopakovala. Některé porosty byly ošetřeny neonikotinoidy, které se osvědčily už v roce předchozím na rozdíl od pyretroidů a organofosfátů a to hlavně z obavy o šíření viróz. Jestli se projeví virózy, jejichž jsou tyto mšice přenašeči, uvidíme na jaře.