Informace o Tmavce švestkové - invazním škůdci peckovin.

Autor: Ing. Michal Skalský, VŠÚO s.r.o., Holovousy

Tmavka švestková (Eurytoma schreineri; Schreiner, 1908) byla poprvé zjištěna na Slovensku v roce 2011, o rok později také v ČR. Tmavka švestková náleží taxonomicky mezi blanokřídlé chalcidky (Chalcidoidea), čeleď tmavkovití (Eurytomidae). Dospělí jedinci připomínají malé vosičky. Tělo mají černě zbarvené, křídla jsou průhledná, přední křídla mírně zakouřená. Hlava a hruď jsou matné, výrazně důlkovité, oči jsou poměrně velké, červeně zbarvené. Nohy mají hnědavá chodidla, konce stehen a holení. Mezi pohlavími je patrný pohlavní dimorfismus. Samci jsou štíhlejší, 4–6 mm dlouzí. Samice jsou zavalitější a větší, 7–7,5 mm. Tykadla samců mají odstálé ochmýření a jsou zakončená paličkou. Oproti tomu samičky mají tykadla krátká, dopředu směřující ochmýření a tykadla jsou zakončená nevýraznou dvoučlánkovou paličkou. Larvy jsou zavalité, beznohé, bělavé s nažloutlou hlavou a hnědými kusadly.




Tmavka švestková - dospělec

Hostitelskými rostlinami tohoto invazního škůdce jsou slivoně, myrobalán či meruňka. Samotné poškození započínají samičky tmavky švestkové, které po spáření propichují kladélkem vyvíjející se plody a kladou vajíčka do ještě neztvrdlých pecek. K začátku kladení vajíček dochází 10–12 dní po odkvětu švestek, samotné období kladení trvá 2–3 týdny. Celý vývoj larvy probíhá uvnitř pecky, kterou larva vyžírá. V důsledku takového poškození plody ukončují růst, předčasně se vybarvují, dochází k mumifikaci a ve většině případů plody opadávají. Opad plodů lze pozorovat již na počátku července. Při silném napadení může opadat většina plodů. Mumifikované, napadené plody si lze splést s plody napadené moniliovou hnilobou.


Tmavka švestková - kukly

Tmavka má jednu generaci za rok. Přezimuje plně vyvinutá larva v napadené pecce slivoně. V pecce může larva přečkat i dva roky. Larvy se kuklí na jaře, když průměrné denní teploty překročí 10 °C. Kuklení trvá cca 4 týdny, přičemž dospělci se líhnou 13–27 dní po zakuklení v závislosti na klimatických podmínkách. Vylíhlí dospělci opouštějí pecku vyžraným kruhovým otvorem o průměru cca 1–1,5 mm. Dospělce můžeme spatřit při teplotách na 16 °C od konce kvetení slivoní do druhého opadu plodů. Život dospělců je velmi krátký, pouhých 6–8 dní. V rámci kladení je jedna samička schopna naklást 30–40 vajíček. V jedné pecce se ale vyvíjí vždy pouze jedna larva.


Napadené plody myrobalánu tmavkou švestkovou

Jako u většiny živočišných škůdců ovoce by také u tohoto druhu měly být aktivity ochrany zaměřeny nejdříve na důkladný monitoring. V současné době se monitoring výskytu tmavky švestkové provádí především kontrolou opadaných plodů. Nechemickou metodou ochrany je odstraňování a likvidace opadaných mumifikovaných plodů. Tato metoda ochrany je prakticky využitelná pouze u solitérních stromů či menších výsadeb. Jako další ochranné opatření lze využít zapravení opadaných plodů do půdy. Z insekticidních přípravků připadají k využití v úvahu například neonikotinoidy či spinosad.


Larvy tmavky švestkové uvnitř pecek

V České republice jsou zatím evidovány dvě hlavní oblasti s výskytem tmavky švestkové. První a nejvýznamnější je oblast Bílých Karpat a obecně jižní Moravy, kde jsou evidována velmi silná napadení slivoňových výsadeb s až 95% poškozením. Druhou oblastí výskytu jsou východní Čechy. Napadené plody jsou nalézány jak v produkčních výsadbách, tak u solitérních jedinců, v liniové zeleni kolem komunikace či na zahrádkách drobných pěstitelů.


Výletový otvor