Ze zemědělských plodin pěstovaných pro energetické účely má kukuřice nejvyšší potenciál na výrobu bioplynu, a to jak z hlediska vysokého výnosu z jednotky plochy biomasy, tak i z hlediska její optimální celkové sušiny a vysokým zastoupením organických látek v sušině.

Právě to je jeden z důvodu, proč postupně narůstal požadavek na výměru půdy pro výsev kukuřice. Změnil se také poměr mezi osevní plochou kukuřice na siláž a plochou kukuřice na zrno.

Tabulka: Osevní plochy [ha] v letech 2018 – 2020.

Z důvodu stále vysokého využívání kukuřičných siláží jako vstupního substrát do bioplynových stanic je od roku 2018 zpracovávána databáze kukuřičných řezanek a k nim potřebných informací. Cílem této databáze je poskytnout provozovatelům bioplynových stanic potřebné informace pro výběr vhodné odrůdy pro danou oblast a pomoci jim tak zajistit efektivní využití daných geografických a klimatických podmínek pro pěstování kukuřice pro potřeby bioplynové stanice.

V roce 2019 opět proběhl sběr vzorků kukuřičných řezanek různých hybridů za účelem zjištění produkce metanu z jednotky hmotnosti, resp. po přepočtu s výnosem z hektaru na produkci metanu z jednotky plochy. Opět se nám podařila získat od provozovatelů bioplynových stanic celá řada hybridů z odlišných lokalit České republiky a Slovenska, spolu s potřebnými údaji, aby mohly být výsledky zařazeny do databáze.

Sledované parametry:

• Komerční název hybridu
• FAO
• Celková a organická sušina
• Výnos z hektaru
• Údaje o místě pěstování: lokalita; nadmořská výška; průměrné teploty; úhrn srážek
• Reálná produkce bioplynu z jednotky hmotnosti

Výsledky z roku 2018, na které navazuje tato práce, naleznete zde.

Tabulka dat z roku 2019 zde.

Zdroj statistických dat osevních ploch: Český statistický úřad; https://www.czso.cz/