V posledních letech musí pěstitelé na celém světě stále častěji čelit extrémním výkyvům počasí souvisejících s globální změnou klimatu. Voda se stala jedním z limitujících faktorů rostlinné výroby. Sucho ovlivňuje negativně fyziologii rostliny, její růst a zejména příjem živin kořeny z půdy. Pokud takové podmínky nastanou, tak je vhodným východiskem mimokořenová výživa.

Listová aplikace živin a specifických antistresových látek dodávaných spolu s nimi, pomáhá operativně řešit poruchy rostlin způsobené abiotickými i biotickými stresy.

Foliární výživa má řadu výhod oproti půdním hnojivům, zvláště tehdy, kdy živiny v půdě nejsou v optimální zásobě nebo jejich příjem omezují ztížené podmínky. V porovnání s aplikací živin do půdy představuje mimokořenová výživa i nižší riziko zatížení životního prostředí. Její účinnost a využití dodávaných živin je vyšší oproti aplikacím na půdu, jelikož se aplikuje přímo do místa potřeby, kde dochází k poměrně rychlému vstřebávání. Rychlost příjmu a využití živin ovlivňuje výživný stav rostliny. Živiny, které jsou v rostlině v deficitu, mohou být přijímány až dvojnásobnou rychlostí. Takovéto rostliny vstřebávají a transportují více živin. Často se uvádí, že z hlediska bilance je dodávané množství živiny mimokořenovou výživou jen malé a nemůže zcela pokrýt vzniklý deficit. To však neplatí u mikroelementů, kde je potřeba velmi nízká. Rovněž v případě deficitu makroživin se může jednat o velmi významnou pomoc, kdy rychlým dodáním přes list překleneme deficit na rozhodující dobu, kdy se například tvoří některé výnosotvorný prvky, nebo by mohlo docházet vlivem podmínek k jejich redukci. Při hodnocení dodaného množství živiny z hlediska bilance zvažujme také to, že aplikaci provádíme často v době, kdy má rostlina nižší růstovou fázi, nízký obsah sušiny, a tak i potřeba živin je pro daný moment nižší.

Rozhoduje též daná forma živiny. Nejsnadněji do rostliny prochází látky bez náboje, např. P ve formě polyfosfátu je přijímán mnohem snadněji oproti P v klasicky používaných formách záporně nabitých iontů orthofosforečnanů (H₂PO₄⁻, HPO₄²⁻), jejichž resorpce se může pohybovat v řádu 7 až 10 dnů. 

Za normálních povětrnostních a vláhových podmínek se efekt foliární aplikace nemusí výrazněji projevit. Pokud však nastane období sucha, může aplikace některých mikroprvků, jako je zinek, mangan a bór, zvýšit výnos zrna u obilovin až o 20 %. Kromě toho aplikace příznivě ovlivňuje životaschopnost pylu, počet zrn, efektivitu využití vody atd.

V raných fázích růstu je výhodná listová aplikace makroživin, zejména fosforu a draslíku, z důvodu omezeného příjmu těchto prvků v době nerozvinutého kořenového systému či nízké teploty půdy na jaře.

Listovou výživu je potřeba chápat jako účinný nástroj umožňující rychlou a operativní korekci výživného stavu, pokud nastanou nepříznivé podmínky pro příjem živin přes kořeny. Nepříznivými podmínkami rozumíme nejen nedostatek vláhy, ale i nevhodné pH, či silnou sorpci. Často se doporučuje korekci výživného stavu provádět na základě vizuálních příznaků, které jsou typické pro deficit určité živiny, nebo se přistupuje k paušálním doporučením vycházejících „ze zkušenosti“. Když se však deficit projeví, tak bývá většinou už pozdě na řešení. Proto je vhodné řešit již latentní nedostatky, a to pomocí anorganických rozborů rostlin, které zajišťuje pěstitelům dlouhá léta společnost Agra Group a.s. pomocí unikátního systému vyhodnocování potřeb rostlin a deficitů živin. Nicméně často nejde pouze o řešení nedostatku. Živiny mohou být ve vzájemně špatném poměru a „paušální aplikace na slepo“ může tento poměr ještě zhoršit, bez ohledu na to, že je ekonomicky nepřínosná. V dnešní době, kdy trh nabízí celou řadu „zázračných“ produktů si musíme stále uvědomovat platnost Liebigova zákona, neboť pouze nedostatková živina limituje výši výnosu. Znalost toho, která to je a její dodání musí být prioritou.

Obrázek 1-vliv pH půdy na příjem živin

Obrázek 2-protokol Agra lab

Porosty ozimých plodin vstoupily díky relativně dobrým vláhovým podmínkám po setí a dlouhému podzimu do letošního roku v dobré kondici. Porosty řepky ozimé vzešly povětšinou velmi dobře. Průběh podzimu a zimy napomáhal k tomu, že rostliny stále odčerpávaly živiny a vegetovaly, hnojení N na podzim se tak opět ukázalo jako dobrá volba. Taktéž většina ploch osetých ozimou pšenicí stihla dobře odnožit. Tyto silné porosty nepotřebují pro regenerační hnojení nitrátový N, který nastartuje ještě více růst nadzemní hmoty a odnožování, což může být kontraproduktivní. Lepší volbou je v takovém případě spíše amidický N dodaný ke kořenům nejlépe ve formě hnojiva UREA Stabil – močoviny s inhibitorem ureázy, která rychle prostoupí do kořenové zóny porostu a dusík je rostlinou přijat v původní amidické formě (nebo po jeho přeměně ve formě amonné) a podpoří růst kořenů.

Na jaře lze očekávat krátké období, kdy bude vláha potřebná k příjmu živin. Proto je dobré zejména na sorpčně silnějších půdách dodat větší jednorázovou dávku hnojiva UREA^stabil a zajistit tak dostatečnou dávku dusíku pro následující měsíce, které už mohou být limitující z hlediska dodání živin rostlinám v pevných formách hnojiv, pokud nejsou vláhové podmínky příznivé.

Z hlediska výživy dalšími prvky, hlavně fosforu, je dobré na jaře použít hnojivo RETAFOS prim určený pro počáteční fáze růstu a regeneraci po zimě, kdy bývá půda ještě chladná a P nelze dobře přijmout z půdy. Aplikace hnojiva RETAFOS prim navíc prokazatelně zvyšuje příjem živin kořenem, což zlepší ještě více efekt regeneračního hnojení. Pokud s příjmem P očekáváme větší problém i v následných vegetačních fázích, např. kvůli nízkému pH, které znemožňuje příjem P, je nejlepším řešením hnojivo AmiPHOS obsahující značné množství rychle přijatelného P ve formě polyfosfátu.

Jestliže potřebujeme dodat více živin, zvláště mikroprvků, má společnost AGRA GROUP a.s. řešení v podobě řady hnojiv Forte Fenol (Alfa, Beta, Gama), jež lze šikovně kombinovat a dodat tak potřebné živiny každé plodině dle její potřeby. Tato hnojiva obsahují mimo živin ve vhodně přijatelných formách ( jedná se o pravé roztoky) navíc stimulační složku v podobě třísložkového nitrofenolátu, která podpoří lepší využití dodávaných živin a zvýší jejich příjem z půdy.

Turnovec et al.

AGRA GROUP a.s.