Geneticky modifikované organismy podléhají v EU přísným hodnocením a jejich uvolnění na trh je poněkud dlouhodobý proces. Stejným způsobem se pohlíží na materiály vznikající pomocí tzv. Novým genomických technik, které mají ve šlechtění velký potenciál.

Po vice než 15 letech diskusí se zdá, že může dojít v nejbližší době ke zjednodušení evropských pravidel. EFSA uvolnila své poslední stanovisko, které podporuje zjednodušení pravidel. Stále probíhají diskuse na evropských i národních úrovních. V diskusi zaznívali argumenty na podporu NGT (rizika srovnatelná s běžným šlechtěním, urychlení vývoje nových kvalitativních znaků) i pochybnosti o kladném přijetí  NGT produktů spotřebiteli.  

Klíčová slova: GMO, NGT, legislativa, EU

Úvod: Za posledních patnáct let došlo k velkému pokroku v možnosti upravovat rostlinný genom a vzrostly možnosti urychlovat šlechtitelský proces.  Kromě tradičních technik GMO, t.j. takových, které jsou založeny na přenosu úseků rekombinantní DNA, byly objeveny možnosti jak snadno zavádět bodové mutace nebo měnit krátké úseky genů pomocí molekulárních nůžek. Molekulární nůžky umožňují přesně cílit do vybraného místa v genomu a jejich produkty lze těžko odlišit od přirozených nebo indukovaných mutací. Postupy se označují jako genomické techniky (NGT). Termín nové genomické techniky (NGT) – nebo nové techniky šlechtění rostlin (NBT) – popisuje řadu vědeckých metod používaných ke změně genomů s cílem geneticky upravit určité vlastnosti rostlin, jako je tolerance vůči suchu. Stejné techniky se využívají I u mikrobiologických objektů nebo hospodářských zvířat i ryb.

Podle rozhodnutí soudu EU z roku 2018 jsou organismy získané novými technikami šlechtění rostlin kategorizovány jako geneticky modifikované organismy (GMO), což znamená, že v zásadě spadají pod směrnici EU o GMO. Nakládání s takovými produkty by podléhalo legislativě GMO v plném rozsahu od hodnocení bezpečnosti, požadavků na sledovatelnost a v případě pěstování i pravidlům koexistence odlišných systémů hospodaření – organického, konvenčního I biotechnologického. K tématu se konaly v rámci Českého předsednictví I dvě klíčové akce.

Kulatý stůl a konference na vysoké úrovni, Brusel:  Nové genomické techniky (NGT) ve šlechtění rostlin – jaká bude jejich role při přechodu k udržitelnějším zemědělsko-potravinářským systémům? Akce byla organizována v rámci českého předsednictví s cílem poskytnout otevřenou platformu pro diskuse mezi zúčastněnými stranami a tvůrci politik s různými názory na šlechtění rostlin a NGT, umožňující sdílení názorů a pohledů na společné potřeby a cíle pro přechod k udržitelnějším zemědělsko-potravinářským systémům. Dopolední zasedání bylo zaměřeno na zemědělsko-potravinářské subjekty a mělo formu diskusí u kulatého stolu.

Diskuse u kulatého stolu se zúčastnilo celkem 15 výzkumných pracovníků a zástupců zemědělsko-potravinářských řetězců. Každý kulatý stůl se skládal ze 3–4 účastníků, facilitátora - odborníka na moderování diskuze  - a zapisovatele.  Diskuse byly organizovány ve třech kolech a byly zaměřeny na tři hlavní témata: 1) Cesta k udržitelnějším zemědělsko-potravinářským systémům; 2) Potenciál šlechtění rostlin a NGT; a 3) očekávání spotřebitelů. Účastníci zdůraznili, že cesta k udržitelným zemědělsko potravinářským systémům není jednoduchá, bude finančně náročná jak pro vlády jednotlivých zemí, tak pro všechny zainteresované strany. Bude třeba zvážit socioekonomické aspekty, avšak cílem je také udržet racionálně kvalitní životní prostředí se zvážením globálních dopadů.   Bylo poukázáno na nedostatek jasné definice a indikátorů vymezující udržitelnost V souvislosti s udržitelností zemědělské produkce je třeba podporovat vědu a výzkum, chytré aplikace včetně NGT jako integrální součást šlechtitelského procesu. NGT mohou pomoci zavést vlastnosti, které mohou přispět k cílům Green Deal F2F a Biodiverzita. Pokud budou NGT regulovány jako GMO v EU, bude nakonec existovat riziko, že NGT „pod radarem“, tj. produkty NGT (obsahující) by mohly být dováženy do EU, aniž by o tom věděli.

Rovněž bylo zdůrazněno, že pro spotřebitele je klíčová svoboda výběru, měli by mít možnost vybrat si i subjekty v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci. Je nutné vyjasnit, jaký typ informací by měl být spotřebitelům poskytnut a jak?

Odpolední zasedání zahrnovalo I tvůrce politik a další zainteresované strany. Po několika poznámkách a prezentacích bylo předneseno shrnutí dopoledních diskusí, po němž následovala panelová diskuse a diskuse.

Odpoledního bloku se zúčastnilo celkem 60 účastníků. Zasedání bylo zahájeno úvodním slovem Michaely Bartoňové, která poskytla pohled české vlády na výzvy, které před námi stojí, spolu s ambiciózními cíli Zeleného údělu EU a vyzvala k nové legislativě pro NGT, která umožní jejich využití v Evropě. Následoval rozhovor s Jaroslavou Ovesnou, zastupující spolupořadatele akce, českou národní platformu Plants for the Future. Spolupořadatelka akce, europoslankyně Michaela Šojdrová poté představila svou vizi NGT v Evropě a nástin zprávy o NGT, kterou zadala skupina EPP a která byla zveřejněna v říjnu 2022. Poslankyně Evropského parlamentu Marlene Mortler poté poskytla své poznámky a také nastínila svou vizi NGT v Evropě a naléhavost, která je zapotřebí k vytvoření alternativní legislativy pro elektrárny NGT a jejich produkty.

Obr. 1: Příklad závěrů dopolední diskuse u kulatého stolu

Lukas Visek poskytl perspektivu komise EU, zdůraznil výsledek veřejné konzultace, která se konala letos v létě v rámci posouzení dopadů pro NGT. Diskutovalo se o tématu snížení produkce EU, aby se stala ekologičtější, což ne všichni panelisté podpořili. Lze konstatovat, že diskuse spíše podpořila potřebu snazšího přístupu produktů NGT na trh.

Dalším fórem, které diskutovalo možný přínos NGT byla mezinárodní konference k českému předsednictví EU  European AgriFood sustainability and Innovation, Praha, listopad 2022. 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula, který konferenci zahajoval, zdůraznil, že inovace v zemědělství, zabezpečení evropské zemědělské a potravinářské produkce a omezení plýtvání jsou hlavní témata konference. Zazněly zdravice a zejména cenná informace od europoslanců, představitelů nejvýznamnějších instituce EU, včetně zástupce evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) i zástupce společného výzkumného centra EU a Evropské referenční laboratoře GMO. Všichni se shodli na nezbytnosti dalšího uplatňování VaV ve prospěch rozvoje evropského agrárního sektoru. Zazněly i připomínky ze strany uživatelů výsledků.  Zajímavé bylo vystoupení amerického farmáře, který pěstuje GMO I produkty NGT.

V rámci konference k Českému předsednictví zaznělo mnoho argumentů na podporu změny legislativy GMO a byly představeny perspektivy využívání těchto technik v EU. Ke změně legislativního rámce by se mohlo dospět nejpozději v r. 2025.

Praha, 05. 12. 2022

Autor:

Jaroslava OVESNÁ, doc., RNDr., CSc.

VURV, Drnovská 507, 161 06 Praha 6

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.