Mandelinka bramborová se od svého objevení v Severní Americe v roce 1811 rozšířila prakticky do všech bramborářsky vyspělých států světa s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu. Se změnou klimatu se rozšiřuje i do oblastí, kde se dříve nevyskytovala. Stává se také běžným, že narůstá počet generací, které vytváří během jednoho roku.

V některých částech světa představuje zamoření těžkými kovy vážný problém. Zejména v průmyslových oblastech se v půdách mohou ve značné koncentraci vyskytovat prvky jako arzen, kadmium, chrom, měď, nikl nebo olovo.

Technologie CRISPR/Cas9 zásadně proměnila možnosti rostlinného šlechtění. Umožňuje přesné a cílené zásahy do genomu, které mohou vést k vyšším výnosům, odolnosti vůči chorobám či suchu, a přitom zachovat přirozený charakter plodiny.

Falešná odrůdová deklarace u banánů (Musa spp.) poškozuje důvěru trhu i peněženky odběratelů. Kombinace DNA barcodingu, SSR a SNP markerů umožňuje rychlou a levnou kontrolu už u „zelených“ plodů – a je prakticky realizovatelná i v podmínkách rutinní inspekce.

Genotypování je proces, při kterém se na základě analýzy DNA vytvoří genetický profil, který je pro každou odrůdu unikátní. Pro genotypování se využívají variabilní oblasti v genomu a nejčastěji tzv. SSR (Simple Sequence Repeat, opakování krátké sekvence).

Účinnost herbicidních zásahů se v jednotlivých letech liší, neboť je ovlivněna řadou faktorů. Patří mezi ně především podmínky aplikace, kdy u preemergentních aplikací je důležitá vlhkost půdy v době aplikace a následně po aplikaci. Důležitým faktorem je druhová skladba plevelů na konkrétním pozemku a intenzita jejich výskytu.